Ceny ropy zůstaly v úterý stabilní, neboť investoři vstřebávali důsledky nové obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií a zároveň vyčkávali na rozhodnutí americké centrální banky ohledně úrokových sazeb. Po předchozím růstu o více než dvě procenta se ceny konsolidovaly, přičemž ropa Brent vzrostla o symbolický 1 cent na 70,05 USD za barel, zatímco americká WTI klesla o 2 centy na 66,69 USD za barel. Brent se tak udržela poblíž svého měsíčního maxima, které zaznamenala v pondělí.
Za relativní stabilitou cen stojí kombinace několika faktorů. Především se podařilo odvrátit plnohodnotnou obchodní válku mezi USA a EU, která mohla výrazně ochromit globální obchod. Dohoda sice zavádí 15% dovozní clo na většinu evropského zboží, ale představuje kompromis, který zmírnil napětí mezi dvěma klíčovými ekonomickými bloky. Vyjednavači zároveň oznámili, že EU se zavazuje k nákupu americké energie v hodnotě až 750 miliard dolarů v příštích letech. Tento závazek má posílit transatlantické energetické vztahy, avšak analytici upozorňují, že jeho splnění bude v praxi velmi obtížné.
Dohoda rovněž obsahuje příslib evropských investic v USA ve výši 600 miliard dolarů během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto investice mají kompenzovat některé nevýhody vyplývající z celní politiky. Nicméně časový harmonogram a konkrétní podmínky zatím zůstávají nejasné, což podle analytiků ANZ přispívá k nejistotě a může brzdit růst eurozóny, i když pravděpodobně nepovede k recesi.
Zatímco trhy ocenily, že se podařilo zabránit prudké eskalaci obchodních napětí, pozornost investorů se přesouvá k rozhodnutí Federálního rezervního systému (Fed), které bude oznámeno po dvoudenním zasedání 30. července. Očekává se, že Fed ponechá sazby beze změny, avšak zároveň by mohl naznačit změnu postoje směrem k měkčí, takzvané „holubičí“ měnové politice. Známky ochlazování inflace v posledních měsících posilují spekulace, že centrální banka by mohla během podzimu přistoupit ke snížení sazeb.
Podle analytičky Priyanky Sachdevy z makléřské společnosti Phillip Nova „momentální situace nahrává mírnému růstu cen ropy v blízké budoucnosti, ale trh zůstává mimořádně citlivý na překvapivé kroky centrálních bank nebo ztroskotání klíčových obchodních jednání“. Tato opatrnost se odráží právě ve stagnaci cen i při jinak podpůrných signálech z trhu.
Geopolitická rizika přitom zůstávají významným faktorem. Prezident Trump v pondělí vyzval Rusko, aby „v následujících 10 až 12 dnech“ učinilo konkrétní kroky k ukončení války na Ukrajině, jinak mu hrozí novými sankcemi. Tyto sankce by se mohly vztahovat nejen na samotné Rusko, ale i na jeho energetické partnery. Jakékoli omezení ruského vývozu by přitom mohlo významně ovlivnit rovnováhu na globálním trhu s ropou, kde Rusko stále zůstává jedním z klíčových dodavatelů.
Na pozadí těchto událostí se odehrávají i jednání mezi USA a Čínou. V pondělí se ve Stockholmu uskutečnilo více než pět hodin trvající setkání ekonomických vyjednavačů obou zemí, které se snaží vyřešit dlouhodobé spory týkající se obchodu a technologií. Jednání mají pokračovat i v úterý a jejich výsledek bude rovněž hrát důležitou roli v tom, jak se vyvine globální poptávka po energiích.
Investoři tak operují v prostředí vysoké nejistoty. Na jedné straně tu jsou pozitivní impulsy v podobě dohody mezi USA a EU či snahy o stabilizaci vztahů s Čínou. Na straně druhé přetrvávají obavy z globálního zpomalení, tvrdých vyjednávacích postojů Trumpovy administrativy i z geopolitických tlaků včetně sankcí vůči Rusku. Ropa tak zůstává citlivá na jakékoli nové zprávy, které mohou přehodnotit očekávání trhu v otázce nabídky i poptávky.
