Ceny ropy se ve čtvrtek ráno stabilizovaly poté, co ve středu zaznamenaly výrazný pokles o více než 1 %. Investory znepokojil především neočekávaný nárůst zásob benzínu a nafty v USA, který naznačuje ochabující poptávku po palivech v největší světové ekonomice. K poklesu přispělo také rozhodnutí Saúdské Arábie snížit ceny ropy pro asijské odběratele na červenec, a to téměř na dvouměsíční minimum, což dále poukazuje na nejistotu ohledně globální poptávky.
Futures kontrakty na ropu Brent se ve čtvrtek ráno zvýšily o 15 centů na 65,01 dolaru za barel, což představuje nárůst o 0,2 %. Podobně americká ropa West Texas Intermediate (WTI) posílila o 11 centů na 62,96 dolaru za barel. I když se jedná pouze o mírné posílení, jde o signál stabilizace po středečním výprodeji.
Hlavním důvodem středečního oslabení bylo zveřejnění oficiálních amerických statistik, podle nichž zásoby benzínu a destilátů vzrostly více, než se očekávalo. Tento růst zásob je obvykle považován za negativní signál, neboť odráží buď přebytek nabídky, nebo nedostatečnou poptávku, případně kombinaci obojího. Slabší poptávka v USA vyvolává obavy z toho, že ekonomické oživení po pandemii ztrácí na síle – přestože letní sezóna bývá obvykle obdobím vyšší spotřeby.
K nervozitě na trhu přispělo i rozhodnutí Saúdské Arábie snížit vývozní ceny pro Asii. Zatímco analytici původně očekávali razantnější cenovou úpravu, i relativně mírné zlevnění je považováno za známku, že poptávka z asijských ekonomik je slabší, než se čekalo. Podle vyjádření analytiků banky ANZ to naznačuje, že i během začínajícího období letní špičky není poptávka dostatečně silná, aby ceny držela výš.
Tento krok následoval krátce po víkendovém rozhodnutí skupiny OPEC+, která oznámila navýšení produkce o 411 000 barelů denně v červenci. To může dál zvýšit tlak na trh, zejména pokud zůstane spotřeba utlumená. Podle zdrojů agentury Reuters se v této fázi Saúdská Arábie a Rusko snaží získat zpět tržní podíly a zároveň přitlačit na tzv. „nadproducenty“, tedy členy skupiny, kteří v minulosti nedodržovali kvóty.
Vliv na ceny mají i geopolitické faktory. Trhy pozorně sledují vývoj vztahů mezi USA a Čínou – dvěma největšími ekonomikami světa, které zároveň patří mezi největší spotřebitele ropy. Napětí mezi Pekingem a Washingtonem se ve středu znovu zviditelnilo poté, co prezident Donald Trump označil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga za „tvrdého a obtížného partnera pro jednání“. Tato poznámka zazněla jen krátce poté, co Bílý dům zvýšil očekávání ohledně nadcházejícího telefonátu mezi oběma státníky. Trhy vnímají jakékoli negativní signály z této oblasti jako potenciální hrozbu pro globální obchod a s tím spojenou poptávku po komoditách.
Ekonomická data z USA přitom nepřinášejí mnoho optimismu. Údaje zveřejněné ve středu ukázaly, že americký sektor služeb se v květnu poprvé za téměř rok propadl, což potvrzuje zpomalující ekonomický růst. Tato zpráva dále oslabila sentiment ohledně výhledu spotřeby energií a podtrhla obecnou opatrnost investorů.
Očekávání do budoucna zůstávají smíšená. Na jedné straně existuje šance na oživení poptávky, pokud se ekonomiky v USA a Asii zotaví a letní sezóna přinese zvýšený pohyb lidí a zboží. Na druhé straně je tu stále přítomné riziko dalších výkyvů způsobených geopolitikou, produkčními rozhodnutími OPEC+ a proměnlivou poptávkou. Trh s ropou se tak nadále pohybuje na hraně mezi stabilitou a nervozitou.
