Ceny ropy se v úterý ustálily po masivních výprodejích, které je během pondělní seance stáhly na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky. Zatímco akciové trhy mírně korigovaly své předchozí ztráty, ropa zůstává pod silným tlakem. Hlavní příčinou jsou přetrvávající obavy z globální recese, kterou by mohla vyvolat eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, tedy dvěma největšími ekonomikami světa a zároveň klíčovými hráči v oblasti ropné spotřeby.
Futures na severomořskou ropu Brent vzrostly k 9:13 GMT pouze o 13 centů na 64,34 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidala 18 centů a dosáhla ceny 60,88 USD za barel. Oba hlavní ropné benchmarky se přitom v pondělí propadly o 14 %, resp. 15 %, což představuje jeden z největších denních poklesů v posledních letech.
K prudkému výprodeji přispělo oznámení prezidenta Donalda Trumpa, který 2. dubna uvedl, že Spojené státy zavádějí „reciproční cla“ na veškerý dovoz do země. Tento krok okamžitě vyvolal ostrou reakci Číny, která zareagovala vlastním 34% odvetným clem na americké zboží. Trump vzápětí pohrozil dalším zvýšením – až o 50 %, pokud Čína svá cla neodvolá.
V úterý čínské ministerstvo obchodu reagovalo prohlášením, že se Peking nepodvolí americkému „vydírání“ a bude „bojovat až do konce“. Tyto výhrůžky pouze prohloubily nervozitu na komoditních trzích, zejména v oblasti ropy. „Vzhledem k tomuto stále nepřátelštějšímu tónu se riziko recese nadále zvyšuje, což zase snižuje výhled globální poptávky po ropě,“ uvedl analytik společnosti SEB Ole Hvalbye.
K nervozitě přispívají i reakce dalších globálních hráčů. Evropská unie navrhla vlastní 25procentní proticelní opatření na americké produkty jako odpověď na cla USA na evropskou ocel a hliník. Tento krok ukazuje, že obchodní napětí se neomezuje jen na Čínu a USA, ale hrozí narušením globálního obchodu v širším měřítku.
Ačkoliv se ceny ropy na začátku úterní seance mírně zvedly, analytici upozorňují, že šlo spíše o dočasnou úlevnou rally než o známku trvalého obratu. „Trh se v posledních dnech silně vyprodával, protože začal zohledňovat možný zásadní pokles poptávky. Jak hluboký tento pokles bude, však zůstává nejasné,“ uvedl Warren Patterson ze společnosti ING.
Nejistotu na trhu zvyšuje také nový faktor: prezident Trump nečekaně oznámil, že USA jsou ochotny jednat s Íránem o jeho jaderném programu. Íránský ministr zahraničí však upřesnil, že rozhovory budou pouze nepřímé, což zvyšuje možnost budoucího napětí. Podle analytičky Helimy Croftové ze společnosti RBC Capital Markets může výsledek těchto jednání silně ovlivnit trh s ropou: „Úspěch by mohl přinést více íránské ropy na trh, zatímco neúspěch by mohl vést až ke vojenské konfrontaci.“
Zatímco geopolitická nejistota roste, makrodata ze Spojených států naznačují další oslabení poptávky. Předběžný průzkum agentury Reuters ukázal, že zásoby ropy a destilátů v USA se minulý týden zvýšily o přibližně 1,6 milionu barelů, což trh vnímá jako potvrzení nižší spotřeby. Oficiální čísla má ve středu zveřejnit Úřad pro energetické informace (EIA), přičemž již v úterý večer by měl první odhad dodat American Petroleum Institute (API).
Pokud budou tato data potvrzena, může to znamenat další tlak na ceny. Přebytek zásob při současně nejistém vývoji poptávky by mohl vést k pokračování cenového poklesu, přičemž analytici varují, že propad pod hranici 60 dolarů za barel u WTI není vyloučen.
Na trzích tak převládá směs opatrnosti a obav, přičemž investoři se snaží vyhodnotit, zda se jedná o přechodnou korekci, nebo o nástup nového, sestupného trendu. Vše bude záležet na dalších krocích USA, Číny a případném vývoji jednání s Íránem.
Jisté je jedno: ceny ropy se momentálně nacházejí v bodě zlomu a jakýkoli další vývoj v oblasti obchodních vztahů a geopolitiky může trh posunout – nahoru, nebo dolů – velmi rychle.
