Ceny ropy v úterý večer výrazně vzrostly poté, co se v médiích objevily zprávy, že Izrael se aktivně připravuje na možný letecký útok na íránská jaderná zařízení. Tyto informace, které přinesla televize CNN s odvoláním na americké zpravodajské zdroje, okamžitě rozpoutaly nervozitu na energetických trzích. Obchodníci se obávají narušení dodávek z regionu, který je i přes nestabilitu dlouhodobě klíčový pro globální zásobování ropou.
Podle CNN získaly Spojené státy zpravodajské poznatky, které naznačují, že Izrael přesunuje munici, organizuje intenzivní letecká cvičení a připravuje logistické operace, jež by mohly sloužit jako základ pro úder na jaderná zařízení v Íránu. Přestože dosud nepadlo definitivní rozhodnutí o provedení útoku, samotné přípravy byly pro trhy jasným signálem zvýšeného rizika.
Ceny ropy reagovaly prudkým růstem – futures na americkou ropu West Texas Intermediate (WTI) s červencovým dodáním v jednu chvíli vzrostly o 3,5 % a překonaly hranici 64 USD za barel. Následně se stabilizovaly kolem 63 USD, což i tak představuje nárůst o 1,6 %. Cena severomořské ropy Brent rovněž překročila 66 USD za barel a zaznamenala růst o 1,5 %. Tyto pohyby odrážejí rostoucí obavy, že by jakýkoli vojenský zásah proti Íránu mohl vést ke krátkodobému výpadku dodávek nebo přerušení přepravy ropy skrze klíčové trasy, jako je Hormuzský průliv.
Napětí mezi Izraelem a Íránem není ničím novým, avšak přímé vojenské střety byly dosud spíše výjimečné. V posledních měsících se však situace dramaticky vyostřila. V dubnu 2024 Írán zahájil rozsáhlý raketový útok na izraelské území poté, co byla íránská konzulární budova v Sýrii zasažena pravděpodobně izraelským leteckým úderem. V říjnu Írán znovu odpálil desítky raket na Izrael, údajně v reakci na izraelský vpád do jižního Libanonu. Izrael následně podnikl letecké údery na íránské vojenské cíle. Tento cyklus vzájemných provokací tak zvyšuje riziko přímého střetu mezi oběma zeměmi.
Geopolitické riziko v regionu je ještě více umocněno tím, že Írán je třetím největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury činí aktuální produkce Íránu přibližně 3,3 milionu barelů ropy denně, což je nejvyšší úroveň za posledních pět let. Přestože na Írán stále dopadají západní sankce, vývoz ropy do některých zemí, zejména Číny, pokračuje. Jakékoli narušení této produkce – ať už přímým útokem, nebo zablokováním exportních tras – by mohlo mít okamžitý dopad na nabídku a tím i na světové ceny ropy.
Situace je o to složitější, že Trumpova administrativa usiluje o novou jadernou dohodu s Íránem, která by teoreticky mohla uvolnit další objemy ropy na trh a stabilizovat vztahy. Prezident Donald Trump minulý týden během návštěvy Kataru prohlásil, že se blíží k uzavření dohody „bez nutnosti vojenského zásahu“. Odpověď íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího ale naděje ochladila. Chameneí podle agentury Bloomberg označil nové požadavky Spojených států za „urážlivé“ a dodal, že dohoda je nepravděpodobná.
Trhy tak čelí nejistému výhledu, ve kterém se mísí diplomatická jednání, vojenské hrozby a reálné přípravy na možné údery. Každý další signál – ať už z Tel Avivu, Teheránu nebo Washingtonu – může mít okamžitý dopad na ceny ropy, náladu investorů a vývoj komoditních trhů.
Zatím není jasné, zda se Izrael skutečně rozhodne k útoku, nebo zda se jedná o taktický manévr, který má ovlivnit pozici Íránu v probíhajících vyjednáváních. V každém případě však současné napětí zvyšuje rizikovou prémii, kterou trh zahrnuje do ceny ropy, a tím zvyšuje volatilitu v období, kdy jsou komodity již tak pod tlakem makroekonomických i geopolitických faktorů.
