Ceny ropy v úterý zaznamenaly další růst, i když tempo posilování bylo oproti předchozímu dni mírnější. Trh reagoval na pokračující očekávání ohledně uvolnění napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou, které bylo dočasně přerušeno nově oznámeným devadesátidenním příměřím. Oba ropné benchmarky – Brent a WTI – si připsaly drobné zisky, přičemž Brent vzrostl o 21 centů (0,3 %) na 65,18 USD za barel a americká lehká ropa WTI si polepšila o 30 centů (0,5 %) na 62,25 USD za barel.
Tento vývoj navazuje na pondělní výrazné posílení ropných trhů, kdy ceny obou benchmarků vyskočily o více než 4 % v reakci na zprávy o dočasném snížení cel mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Spolu s ropou rostly také akciové trhy v USA a posiloval americký dolar, což svědčilo o širší pozitivní reakci investorů na možnost zklidnění globálního obchodního prostředí.
Podle Tamáse Vargy, analytika společnosti PVM Oil Associates, však zůstává otázkou, zda tento růst bude udržitelný. Trh nyní podle něj vyhodnocuje dlouhodobější důsledky příměří, přičemž pozornost se začíná obracet také k dalším faktorům – zejména k vývoji nabídky a poptávky. Varga upozorňuje, že „v kombinaci s plánovaným prudkým zvýšením nabídky ze strany OPEC+ v květnu a červnu by se růst cen mohl ukázat jako omezený“.
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci už v dubnu zvýšili produkci ropy více, než se původně předpokládalo, a očekává se, že v květnu vzroste těžba o dalších 411 000 barelů denně. Tento nárůst přichází v době, kdy globální poptávka po ropě stále čelí nejistotě – na jedné straně může obchodní příměří mezi USA a Čínou oživit obchodní aktivitu, na druhé straně však zůstává slabší spotřeba v některých regionech a trvající tlak na rozpočty domácností kvůli vyšším cenám energií.
Přesto však podle analytiků z JPMorgan existují známky toho, že trh s rafinovanými palivy si zachovává pozitivní dynamiku. I když ceny ropy od svého lednového maxima klesly o 22 %, ceny benzinových a naftových produktů zůstaly relativně stabilní, což naznačuje trvající poptávku. Stabilní zůstaly i rafinérské marže, tedy rozdíl mezi cenou surové ropy a cenou, za kterou se prodávají konečné produkty.
Podle JPMorgan je jedním z důvodů této stability snížená kapacita rafinérií, zejména v USA a Evropě. Mnoho zařízení čelí plánovaným i neplánovaným odstávkám, údržbám nebo dlouhodobým kapacitním omezením. To znamená, že trh je citlivější na jakékoliv narušení dodavatelských řetězců, a může tak reagovat rychlým růstem cen i při relativně malém výpadku nabídky.
Kromě toho závislost na dovozu rafinovaných produktů zůstává vysoká, což je další faktor přispívající ke zranitelnosti trhu. Nedostatek kapacit na zpracování surové ropy v kombinaci s očekávaným růstem produkce ropy samotné může vést k paradoxní situaci – na trhu bude dostatek suroviny, ale nedostatek benzínu či nafty, což by mohlo dále posunout marže rafinérií a zvýšit ceny paliv pro spotřebitele.
Analytici zároveň připomínají, že jakékoli geopolitické napětí či neočekávaný výpadek v produkci – například kvůli hurikánům v Mexickém zálivu nebo konfliktům na Blízkém východě – může velmi rychle promítnout nervozitu do cen ropy. V prostředí, kde trhy citlivě reagují na každý nový signál, je možné, že i malé změny v očekávání poptávky nebo nabídky povedou k výrazným cenovým výkyvům.
Otázkou zůstává také reálný dopad obchodního příměří mezi USA a Čínou. Přestože devadesátidenní pauza ve vzájemném zvyšování cel poskytuje investorům určitou úlevu, analytici varují, že základní spory – například kolem technologického transferu nebo strukturální nerovnováhy – nebyly vyřešeny. To znamená, že jakékoli pozitivní očekávání by měla být zatím brána s rezervou, a trh zůstane pravděpodobně opatrný.
Z pohledu dlouhodobého vývoje tak bude rozhodující, zda dojde k trvalému posunu v obchodních vztazích, a zda bude OPEC+ skutečně schopna pružně řídit nabídku bez destabilizace trhu. Mezitím zůstává prostor pro volatilitu cen, která bude citlivě reagovat na jakékoliv ekonomické a politické zprávy.
