Ceny ropy pokračovaly v růstu i během pátečního obchodování, a to především díky pozitivnímu vývoji na poli mezinárodních obchodních vztahů. Náladu na trhu podpořily zejména zprávy o blížících se obchodních jednáních mezi Spojenými státy a Čínou, dvěma největšími světovými spotřebiteli ropy, a čerstvě oznámená obchodní dohoda mezi USA a Velkou Británií, která signalizuje ochotu ke kompromisům v obchodní politice.
Severomořská ropa Brent v pátek vzrostla o 43 centů (0,68 %) na 63,27 USD za barel, zatímco americká WTI (West Texas Intermediate) přidala 42 centů (0,7 %) a obchodovala se za 60,33 USD za barel. Oba hlavní ropné benchmarky navázaly na téměř 3% růst z předchozího dne, čímž podtrhly obnovený optimismus na trzích s ropou.
Podle odborníků je klíčovým faktorem právě oznámené setkání mezi americkým ministrem financí Scottem Bessentem a čínským vicepremiérem He Lifengem, které by se mělo uskutečnit 10. května ve švýcarské Ženevě. Cílem jednání je snaha uvolnit obchodní napětí a najít cestu k postupnému snižování cel, která byla v posledních letech opakovaně zvyšována – především ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Podle Vandany Hari, zakladatelky analytické společnosti Vanda Insights, může uzavření konkrétní dohody vést k dalšímu růstu cen ropy o 2 až 3 dolary za barel, protože by se tím zmírnila nejistota, která momentálně brzdí rozhodování na trhu. Hari zároveň upozornila, že trh reaguje citlivě i na pouhé náznaky uvolnění napětí – a že výsledek jednání bude mít pro ropu bezprostřední význam.
Situace v Číně, klíčovém dovozci surovin, také nahrává vyšším cenám. Celní data zveřejněná v pátek ukázala, že čínský vývoz v dubnu překonal očekávání, zatímco dovoz se meziročně snížil méně, než analytici předpokládali. Konkrétně dovoz ropy v dubnu poklesl oproti březnu, ale meziročně vzrostl o 7,5 %, což odráží zvýšené dodávky pod sankcemi a doplňování zásob během plánovaných odstávek v čínských státních rafinériích.
Z hlediska mezinárodního obchodu vzbudila pozornost také nová dohoda mezi Spojenými státy a Velkou Británií, která snižuje cla na britské automobily a zároveň snižuje britská cla na dovoz z USA z 5,1 % na 1,8 %. Přestože většina ostatních produktů stále podléhá 10% clům, dohoda přinesla určitý symbolický signál o ochotě k dohodám. Vandana Hari však uvedla, že tyto dohody mají pouze marginální dopad na samotný ropný trh, který je mnohem citlivější na jednání mezi USA a Čínou.
Co se týče produkce, OPEC+ (Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci) signalizuje možné navýšení těžby, což by mohlo naopak vyvinout tlak na ceny. Průzkum agentury Reuters nicméně ukázal, že produkce v dubnu mírně klesla, především kvůli výpadkům v Libyi, Venezuele a Iráku, které převážily nad plánovaným růstem.
Dalším geopolitickým faktorem, který může ovlivnit ceny, jsou přísnější sankce USA vůči Íránu. Washington nově postihl dvě menší čínské rafinérie, které podle informací Reuters nakupovaly íránskou ropu, a znemožnil jim tím přístup k dalším dodávkám. V důsledku toho byly nuceny přesměrovat své produkty pod jinými názvy, což ukazuje na složitost mezinárodních sankcí a jejich vliv na tok surovin.
Napětí eskaluje i na indicko-pákistánské hranici, kde pákistánské síly zahájily ve čtvrtek v noci útoky na západní oblasti Indie. Situace mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi je nestabilní a jak upozornili analytici Rystad Energy, může vést k navýšení poptávky po ropě – především kvůli vojenské mobilizaci. Očekává se například nárůst spotřeby nafty, zatímco spotřeba leteckého paliva může klesnout kvůli uzavření vzdušného prostoru, rušení letů a dražším letenkám.
Podle Rystad Energy Indie denně spotřebuje přibližně 5,4 milionu barelů ropy, zatímco Pákistán asi 0,25 milionu barelů. Jakýkoli posun ve spotřebě v této oblasti se tak okamžitě projeví v regionální poptávce a může přispět ke krátkodobé volatilitě na trhu.
Závěrem lze konstatovat, že ropný trh je v současné chvíli citlivý na jakékoliv signály z oblasti mezinárodní politiky a obchodu. Naděje na zmírnění obchodního napětí mezi USA a Čínou, dohoda s Británií a proměnlivá geopolitická situace v Asii společně formují prostředí, kde každé nové oznámení může způsobit cenové výkyvy. Očekávaná švýcarská jednání mezi Washingtonem a Pekingem se tak stávají klíčovým bodem pro další vývoj na globálním ropném trhu.
