Ceny ropy se v závěru týdne pohybovaly mírně níže, ale celkově se zdá, že se surovina odrazila od dvoutýdenního poklesu. Hlavním impulsem pro růst byl obnovený dialog mezi Spojenými státy a Čínou, dvěma největšími ekonomikami světa a zároveň klíčovými spotřebiteli ropy. Obchodní jednání, která se odehrála na žádost Washingtonu, vzbudila na trzích naděje na zklidnění obchodních vztahů a podporu globální poptávky.
Futures na ropu Brent v pátek klesly o 11 centů (0,2 %) na 65,23 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) oslabila o 12 centů na 63,25 USD za barel. I přes mírný páteční pokles zůstaly oba benchmarky na cestě k prvnímu týdennímu zisku po třech týdnech ztrát – Brent si připsal 2,1 %, zatímco WTI posílila o 4 %.
K optimismu přispěla i čínská státní tisková agentura Xinhua, která potvrdila, že rozhovory mezi prezidentem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem se uskutečnily na žádost USA. Trump označil telefonát za „velmi pozitivní“ a vyjádřil se, že Spojené státy jsou „ve velmi dobré kondici s Čínou, pokud jde o obchodní dohodu“. Takové signály trhy zpravidla vítají, protože zmírnění obchodního napětí by mohlo podpořit ekonomický růst a tím i zvýšit poptávku po ropě.
Kromě jednání mezi USA a Čínou pokračují obchodní rozhovory také mezi USA a Kanadou. Podle kanadské ministryně průmyslu Melanie Joly byl premiér Mark Carney v přímém kontaktu s prezidentem Trumpem, což naznačuje širší diplomatickou aktivitu na podporu volného obchodu v Severní Americe.
Cena ropy však i nadále kolísá v reakci na globální makroekonomické faktory. Trhy znepokojuje nejistota ohledně dopadů amerických cel, která se odráží v průmyslové výrobě, spotřebě a investicích. K tomu se přidávají geopolitická rizika, která mohou ropný trh ovlivnit stejně silně jako ekonomické fundamenty.
Analytici společnosti BMI, dceřiné firmy agentury Fitch, ve své zprávě varovali, že by ceny ropy mohly vystoupat, pokud by USA přistoupily k dalším sankcím vůči Venezuele nebo pokud by Izrael zaútočil na íránskou ropnou infrastrukturu. Takové scénáře zvyšují rizika pro dodávky a zpravidla vedou ke spekulativnímu růstu cen. Nicméně upozorňují také na protisměrné faktory – především na slábnoucí poptávku po ropě a současné zvýšení produkce jak ze strany zemí OPEC, tak mimo OPEC. Tyto faktory podle nich povedou ve střednědobém horizontu k tlaku na pokles cen.
Důležitým bodem vývoje je i chování Saúdské Arábie, která jako největší vývozce ropy na světě snížila červencové ceny pro asijské trhy na téměř dvouměsíční minima. I když bylo snížení mírnější, než se očekávalo, jde o jasný signál, že Rijád sleduje konkurenční strategii. Saúdové prosazují zvýšení produkce, aby získali zpět podíl na trhu a zároveň „disciplinovali“ ostatní členy skupiny OPEC+, kteří v posledních měsících těžili více, než bylo dohodnuto.
V rámci této strategie OPEC+ již schválil navýšení produkce o 411 000 barelů denně v červenci. Zvýšení vývozu, které Saúdská Arábie podporuje, ukazuje na snahu ovlivnit rovnováhu sil uvnitř OPEC+ a přitom udržet určitou kontrolu nad cenami. Je to balancování mezi udržením tržního podílu a ochranou příjmů, přičemž výsledek bude záviset na reakci ostatních producentů, jako je Rusko nebo Spojené arabské emiráty.
Ropný trh tak zůstává extrémně citlivý na vývoj v oblasti mezinárodního obchodu, geopolitiky i těžby. Obnovená obchodní jednání mezi USA a Čínou dodala trhu důležitý impuls, ale zároveň se ukazuje, že strukturální výzvy v oblasti nabídky a poptávky nikam nezmizely. Trh bude i nadále reagovat na každou novou informaci, přičemž jakékoli zprávy o pokroku v obchodních dohodách nebo eskalaci konfliktů mohou ceny rychle posunout jedním či druhým směrem.
