Ropné trhy zažívají opět období intenzivních pohybů, tentokrát v reakci na rozšíření izraelských útoků na íránská jaderná zařízení v místech Natanz a Arak. Tato událost vyvolala okamžitou reakci investorů, kteří se obávají hlubší eskalace napětí na Blízkém východě. Obavy z toho, že by případný rozsáhlejší konflikt mohl vážně ohrozit dodávky ropy, vedly k prudkému růstu cen na světových trzích. Brent vzrostl o 88 centů (1,15 %) na 77,58 USD za barel a ropa WTI s červencovým dodáním přidala 1,11 USD (1,48 %) na 76,25 USD za barel.
Není to poprvé, co geopolitická událost výrazně ovlivňuje ceny komodit, ale současná situace se vyznačuje mimořádnou komplexností a rizikem další eskalace. Izraelské údery cílily přímo na strategické objekty spojené s jaderným programem Íránu, což analytici vnímají jako potenciální záminku k širší vojenské konfrontaci. Vzhledem k tomu, že Írán je třetím největším producentem ropy v rámci OPEC a jeho těžba se pohybuje kolem 3,3 milionu barelů denně, jakýkoli zásah do této produkce by mohl mít globální dopady.
Situaci navíc komplikuje možnost, že se do konfliktu připojí Spojené státy, což by zásadním způsobem změnilo charakter střetu. Prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že se „možná rozhodne“ o účasti USA na izraelských útocích. Podobná rétorika, doprovázená nejasným postojem Bílého domu, zvyšuje nejistotu investorů. Analytici, jako například Tony Sycamore ze společnosti IG, upozorňují, že v současné ceně ropy je „zahrnuta zdravá riziková prémie“ a že trh čeká, zda další fází konfliktu bude vojenská eskalace nebo diplomatická jednání.
Goldman Sachs ve své poslední zprávě uvedl, že geopolitická riziková přirážka přibližně 10 USD za barel je v současné době oprávněná. Pokud by došlo k přímému zásahu do íránské ropné infrastruktury nebo k uzavření Hormuzského průlivu, kterým denně proplouvá okolo 19 milionů barelů ropy, cena ropy Brent by se mohla dostat nad 90 dolarů za barel. Právě tento průliv je klíčovou námořní cestou pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu, a jakékoli narušení provozu by mělo okamžitý dopad na globální nabídku.
Helima Croftová z RBC Capital Markets upozorňuje, že pokud by se Írán cítil existenčně ohrožen, je pravděpodobné, že by došlo k útokům na ropné tankery nebo infrastrukturu – podobně jako v předchozích obdobích napětí v regionu. Tím by došlo nejen k narušení fyzické přepravy ropy, ale i ke zvýšení nákladů na přepravu a pojištění, což by se rychle promítlo do cen pro konečné spotřebitele.
Do celé situace navíc vstupuje měnová politika Spojených států, která má rovněž významný dopad na ropný trh. Federální rezervní systém ve středu ponechal úrokové sazby beze změny, ale naznačil, že do konce roku plánuje dvě snížení. Šéf Fedu Jerome Powell uvedl, že rozhodování bude „závislé na datech“, ale že očekává zrychlení inflace v důsledku plánovaných obchodních cel prezidenta Trumpa. Nižší sazby by teoreticky mohly podpořit ekonomickou aktivitu a poptávku po ropě, ale zároveň zvyšují inflační rizika, což by mohlo opět zvýšit tlak na růst cen.
Ropné kontrakty se rovněž vyznačují vysokou volatilitou – například ve středu zaznamenaly během jednoho dne pokles až o 2,7 % a následný růst. Tento prudký výkyv odráží nejistotu a citlivost trhu na nové informace, ať už pocházejí z diplomatických vyjádření nebo vojenských kroků v terénu.
Je zřejmé, že trh s ropou nyní neřídí pouze nabídka a poptávka v klasickém smyslu, ale komplexní směs geopolitických rizik, centrální bankovní politiky a psychologických faktorů. Každá nová zpráva o možném útoku, diplomatickém vyjádření nebo pohybu vojenských sil může vyvolat okamžitou reakci.
Pokud se situace na Blízkém východě neuklidní, lze očekávat, že ceny ropy zůstanou zvýšené, a to i v případě, že reálné výpadky dodávek zatím nenastanou. Investoři budou s napětím sledovat vývoj událostí – nejen kvůli samotným cenám komodity, ale i kvůli jejich dopadům na inflaci, měnovou politiku a globální ekonomický růst.
