Ceny ropy se v úterý výrazně snížily poté, co bylo oznámeno příměří mezi Íránem a Izraelem, které snížilo obavy investorů z přerušení dodávek ropy z Blízkého východu a především z možné blokády strategického Hormuzského průlivu. Tato vodní cesta je považována za klíčovou tepnu pro světový obchod s ropou, a jakékoli riziko jejího uzavření má okamžitý dopad na ceny komodit a stabilitu energetických trhů.
Kontrakt Ice Brent s expirací v srpnu se k 9:09 londýnského času obchodoval za 69,76 USD za barel, což znamená pokles o 2,41 % oproti předchozí seanci. Americká ropa WTI se obchodovala za 66,85 USD za barel, tedy o 2,42 % níže. Tento propad přichází v návaznosti na silný růst v předchozích týdnech – ceny ropy se od poloviny června zvýšily přibližně o 10 %, a to kvůli rostoucímu geopolitickému napětí. Vojenské operace mezi Íránem a Izraelem, do nichž se zapojily i Spojené státy, totiž vyvolaly obavy z většího konfliktu, který by mohl narušit ropnou infrastrukturu a ohrozit přepravní trasy.
Zlom nastal poté, co americký prezident Donald Trump v noci na úterý oznámil, že Írán a Izrael dosáhly příměří. Ačkoliv nadále přetrvávají otázky o trvalosti dohody a především o budoucnosti íránského jaderného programu, který byl hlavním předmětem sporu, trhy na zprávu reagovaly okamžitým poklesem cen. Investoři totiž začali přehodnocovat pravděpodobnost narušení dodávek, která se náhle výrazně snížila.
Během nedávné ofenzivy byly ohroženy zásobovací cesty nejen v Íránu, ale i v širším regionu. Írán je podle měsíční zprávy OPEC významným producentem ropy, který v květnu produkoval 3,3 milionu barelů denně. Kromě toho bylo v sázce i zásobování z dalších států Perského zálivu, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Irák, Kuvajt a Bahrajn – všichni tito vývozci totiž spoléhají právě na Hormuzský průliv jako na hlavní exportní trasu.
V neděli íránský parlament údajně schválil návrh na uzavření průlivu, jak informovala státní televize Press TV. Zprávu sice nebylo možné nezávisle ověřit, a konečné rozhodnutí mělo být ponecháno na národní bezpečnostní radě Íránu, přesto se trhy připravovaly na nejhorší scénář. Možnost uzavření průlivu by měla obrovské důsledky pro globální dodávky a infrastrukturu, a podle analytiků banky Barclays by v takovém případě mohla cena ropy „rychle překročit 100 dolarů za barel“.
Analytici Barclays zároveň uvedli, že tlak na pokles cen nyní plyne z toho, že se hrozba širšího konfliktu zatím nenaplnila. Přestože Spojené státy zaútočily na íránská jaderná zařízení, reakce Teheránu zatím zůstala omezená, a riziko rozšíření násilí se zdá být momentálně zažehnáno.
Důležitým stabilizačním faktorem zůstává také Mezinárodní energetická agentura (IEA), která opakovaně ujistila trhy, že má k dispozici 1,2 miliardy barelů nouzových zásob, které je možné rychle uvolnit v případě potřeby. Některé členské státy OPEC+, které už dříve zareagovaly na zvýšené napětí, rovněž zvýšily produkci a připravily se na možnost kompenzace případného výpadku. Volné kapacity jsou tedy k dispozici a jejich aktivace by pomohla tlumit případné cenové šoky.
Otázkou zůstává, jak dlouho bude trvat uklidnění situace. Příměří může být křehké, zejména pokud se opět dostane do popředí otázka íránského jaderného programu nebo pokud dojde k provokacím, které naruší stávající rovnováhu. Prozatím se však zdá, že trhy si oddechly a investoři se přesunuli z defenzivního módu zpět k normálnějším očekáváním.
Vývoj cen v příštích dnech bude záviset na několika faktorech – potvrzení trvalosti příměří, rétorika klíčových aktérů a také data o zásobách a poptávce. Pokud bude klid trvat, může dojít k dalšímu zklidnění trhu s ropou a k návratu cen na úrovně před červnovým napětím.
