Ceny ropy v úterý dopoledne dále mírně ustoupily a navázaly tak na výrazné pondělní ztráty. Investoři reagovali na obnovené dodávky z Iráku, nejistotu kolem mírových jednání na Ukrajině a očekávání rozhodnutí americké centrální banky, které může určovat sentiment na komoditních trzích v následujících dnech. Kombinace geopolitických faktorů a očekávané změny měnových podmínek se tak postarala o zvýšenou volatilitu a opatrnost mezi obchodníky.
V 04:40 ET (09:40 GMT) klesly únorové futures na ropu Brent o 0,3 % na 62,30 USD za barel. Stejným tempem oslabily také kontrakty na americkou WTI, které se pohybovaly na 58,68 USD za barel. Obojí představovalo pokračování poklesu poté, co se Irák v pondělí rozhodl obnovit těžbu na poli West Qurna-2. Jde o jedno z největších ropných polí na světě s klíčovým významem pro irácký export. Návrat produkce na trh tak okamžitě posílil obavy z vyšší nabídky v době, kdy investorům již delší dobu chybí silnější impuls na straně poptávky.
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které dnes hýbou trhem, je však vývoj mírových snah na Ukrajině. Po jednáních v Londýně, jichž se účastnili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři Francie, Německa a Británie, se očekává, že Kyjev předloží Washingtonu revidovaný mírový návrh. Možnost pokroku ve vyjednávání by podle analytiků mohla odstranit část geopolitické rizikové prémie, která se v cenách ropy objevuje od vypuknutí konfliktu. Zvláště pokud by dohoda otevřela cestu k uvolnění toku ruské ropy na globální trhy, což by mohlo vytvářet další tlak na pokles cen.
Zelenskyj ovšem současně upozorňuje, že zásadní neshody přetrvávají, zejména v otázce územních požadavků, které Moskva považuje za klíčové. Z jeho vyjádření vyplývá, že americká strana sice podporuje hledání kompromisu, ale dosažení ucelené dohody zůstává složité. Trh tak reaguje opatrně – možnost pokroku existuje, ale je doprovázena značnou nejistotou.
Kromě geopolitiky investoři upínají pozornost také k americké centrální bance. Dnes začíná dvoudenní zasedání Fedu a trhy všeobecně očekávají oznámení snížení úrokových sazeb. Nižší sazby by mohly podpořit ekonomickou aktivitu a zvýšit spotřebu paliv, což by bylo pozitivní pro ropnou poptávku. Současně by však levnější peníze mohly oslabit dolar, čímž by se ropa stala atraktivnější pro držitele ostatních měn. Trh ale zatím spíše vyčkává, protože Fed může do svého rozhodnutí promítnout vývoj inflace i širší makroekonomické prostředí, které stále vykazuje smíšené signály.
Výhled na ropném trhu dále komplikuje nejnovější analýza od ING. Ta upozorňuje, že rok 2026 může přinést výrazný přebytek ropy. OPEC+ podle analytiků uvolňuje produkční omezení rychleji, než se očekávalo, zatímco produkce mimo kartel pokračuje v růstu. ING předpokládá, že globální nabídka vzroste o zhruba 2,1 milionu barelů denně, zatímco poptávka se zvýší jen o 800 000 barelů. Výsledkem má být přebytek přesahující 2 miliony barelů denně – objem, který by mohl během roku postupně navyšovat zásoby a nadále tlačit ceny dolů.
Největší nerovnováha se podle ING očekává v první polovině roku 2026. Růst zásob by navíc mohl prohloubit strukturu contanga, kdy jsou ceny kontraktů s delší splatností vyšší než ty s krátkodobou expirací. Tento jev zpravidla signalizuje trh s dostatečnou nebo nadměrnou nabídkou. ING proto předpokládá, že průměrná cena Brentu v roce 2026 může činit přibližně 57 USD za barel, což je nižší než současná úroveň. Pokud se tento scénář naplní, mohlo by jít o významný faktor ovlivňující ziskovost producentů a investiční chování v komoditním sektoru.
Současný vývoj tak ukazuje, že ropný trh prochází fází zvýšené nejistoty, v níž se prolínají geopolitické události, měnová politika i fundamentální faktory nabídky a poptávky. Ačkoli dnešní pokles cen není dramatický, odráží citlivost trhu na jakoukoli zprávu, která může změnit očekávání investorů. Klíčová budou zejména nadcházející vyjádření Fedu a případné informace o posunu v mírových jednáních. Je tak pravděpodobné, že volatilita v následujících dnech zůstane vysoká.
