Ceny ropy ve čtvrtek ustoupily ze sedmitýdenních maxim, když obchodníci vyhodnocovali překvapivý vývoj amerických zásob a zároveň sledovali zvýšené geopolitické napětí kolem Ruska. I přes krátkodobý pokles zůstává ropa pod vlivem kombinace omezené nabídky, geopolitických faktorů a rostoucí nejistoty ohledně budoucí poptávky.
Ropa Brent s dodáním v listopadu se v ranních hodinách obchodovala se ztrátou 0,7 % na 68,81 USD za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) klesla o 0,8 % na 64,48 USD za barel. Oba klíčové benchmarky přitom v předchozí seanci vyskočily o více než 2 % na nejvyšší úroveň za posledních sedm týdnů. Tento výkyv ukazuje, jak citlivý je trh na každou novou informaci o zásobách a dodávkách.
Neočekávaný pokles zásob v USA
Podle údajů americké Energetické informační agentury (EIA) zásoby ropy v týdnu do 19. září klesly o 607 000 barelů. Analytici přitom očekávali nárůst přibližně o 800 000 barelů. Tento výsledek překvapil trh a naznačil, že spotřeba paliv v USA zůstává relativně silná.
Zásoby benzínu se snížily o 1,1 milionu barelů na 216,6 milionu a destilátů, tedy paliv zahrnujících naftu a topný olej, o 1,7 milionu barelů na 123 milionů. Analytici upozorňují, že tento vývoj souvisí se silnější činností rafinérií i se sezónně mírně vyšší poptávkou. Celkové zásoby ropy tak klesly na něco přes 414 milionů barelů, což je o 4 % méně než pětiletý průměr a nejnižší úroveň od letošního ledna.
Analytici ING k tomu uvedli, že nízké zásoby „podtrhují napjatost trhu“, protože se pohybují pod obvyklými hodnotami a ukazují na omezenou flexibilitu v případě dalšího výpadku nabídky. To přispívá k vyšší volatilitě cen a posiluje citlivost trhu na geopolitické zprávy.
Geopolitické napětí v Rusku
Dalším faktorem, který hýbe s cenami ropy, jsou útoky Ukrajiny na ruskou energetickou infrastrukturu. Podle dostupných zpráv byly dva významné přístavy na ruském pobřeží Černého moře dočasně nuceny zastavit nakládku tankerů kvůli varováním před útoky dronů. Tato zařízení, známá jako Sheskharis a CPC, denně vyvážejí více než dva miliony barelů ropy z Ruska a Kazachstánu, což představuje podstatný podíl na globálním dodavatelském řetězci.
Každé narušení těchto exportních tras tak okamžitě zvyšuje obavy investorů z možného omezení dodávek na světové trhy. I když zatím nedošlo k větším škodám, samotná hrozba útoků stačí k tomu, aby trh přidal do cen rizikovou prémii.
Politický tlak z USA
Napětí kolem ruských dodávek ještě zvýšila vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jeho projevu na Valném shromáždění OSN. Trump varoval evropské státy před pokračujícím nákupem ruské ropy a uvedl, že Washington zvažuje zavedení nových sankcí, které by mohly přímo zasáhnout energetický sektor.
Ačkoli zatím nebyla oznámena žádná konkrétní opatření, tato rétorika podpořila geopolitické obavy. Přísnější sankce by totiž mohly významně narušit exporty z Ruska, nebo naopak vyvolat odvetné kroky, které by ovlivnily dodávky na světové trhy. Analytici se shodují, že samotná možnost takového vývoje působí na ceny jako tlak směrem vzhůru.
Nejistý výhled
Trh s ropou tak stojí na křižovatce několika protichůdných sil. Na jedné straně jsou tu nízké zásoby v USA a geopolitické riziko, které podporuje růst cen. Na straně druhé ale působí obavy o globální poptávku, zpomalení hospodářského růstu a vysoká volatilita, která může odrazovat investory.
Krátkodobě se očekává, že ceny zůstanou zvýšené, dokud přetrvává napětí kolem Ruska a zásoby v USA zůstávají pod dlouhodobým průměrem. Z dlouhodobějšího pohledu však bude rozhodující, jak se vyvine globální poptávka po palivech v souvislosti s ekonomickým růstem a také jaký bude další postup Spojených států a jejich spojenců v oblasti sankcí.
