Ceny ropy se v závěru týdne stabilizovaly a navzdory předchozímu poklesu směřují k mírnému týdennímu zisku. Trh se tak ocitá mezi dvěma silami – na jedné straně pozitivní nálada po uvolnění obchodních napětí mezi USA a Čínou, na straně druhé rostoucí obavy z vyšší nabídky ropy na globálním trhu. Právě tento konflikt faktorů nyní určuje směr vývoje cen černého zlata a zvyšuje volatilitu na energetických trzích.
V pátek ráno v 8:00 ET (12:00 GMT) byly futures na ropu Brent vyšší o 0,4 % na 64,77 USD za barel, zatímco futures na americkou ropu West Texas Intermediate (WTI) vzrostly o 0,3 % na 61,83 USD za barel. Oba kontrakty tak v průběhu týdne zaznamenaly nárůst přibližně o 1,5 %, přestože ve čtvrtek došlo k výraznému propadu o více než 2 %. Důvodem byly nové informace o pokroku v jaderných rozhovorech mezi USA a Íránem.
Prezident Donald Trump totiž ve čtvrtek uvedl, že Spojené státy jsou „velmi blízko“ uzavření jaderné dohody s Íránem. Teherán podle něj v zásadě souhlasil s podmínkami dohody, což potvrdily i zprávy amerických médií. NBC News citovala Aliho Shamkhaniho, vlivného poradce nejvyššího duchovního vůdce Íránu, který uvedl, že Írán je připraven přistoupit na dohodu, pokud budou zrušeny veškeré ekonomické sankce. Pokud by dohoda skutečně vstoupila v platnost, znamenalo by to pravděpodobně návrat íránské ropy na světový trh, a to v objemu, který by mohl výrazně narušit dosavadní rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.
Analytici ING ve své zprávě poznamenali, že „zrušení sankcí by odstranilo významné riziko ohledně dodávek, které nad trhem visí již delší dobu“. Dále uvedli, že obnovení exportní aktivity Íránu by mohlo vést k dodatečné nabídce ve výši až 400 tisíc barelů denně, což by zvýšilo tlak na ceny, pokud by poptávka neudržela stejný krok.
Do této rovnice vstupuje také nová zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), která dále zvyšuje obavy ohledně přebytku nabídky. IEA totiž ve čtvrtek zveřejnila, že globální nabídka ropy letos vzroste rychleji, než se původně očekávalo, a to především v důsledku uvolňování těžebních omezení ze strany členských států organizace OPEC+. Podle odhadů by měla nabídka ropy v roce 2025 vzrůst o 1,6 milionu barelů denně a v roce 2026 o dalších 970 tisíc barelů denně. To představuje značný nárůst objemu, který by mohl převýšit očekávaný růst poptávky.
Z hlediska globální poptávky po ropě agentura IEA předpovídá, že dojde ke zpomalení růstu. Zatímco v prvním čtvrtletí roku dosáhl růst poptávky 990 tisíc barelů denně, ve zbytku roku se očekává zpomalení na pouhých 650 tisíc barelů denně. Agentura upozorňuje, že „známky zpomalení růstu poptávky se již objevují a je třeba je nadále pečlivě sledovat“.
Navzdory těmto fundamentálním tlakům na stranu nabídky se však tržní nálada v tomto týdnu zlepšila, a to zejména díky dohodě mezi Spojenými státy a Čínou o dočasném pozastavení obchodní války. Obě země, které jsou zároveň největšími světovými spotřebiteli ropy, se dohodly na 90denním příměří, během kterého výrazně omezí vzájemná cla. Tato dohoda byla vnímána jako pozitivní signál pro světovou ekonomiku a především pro trh s ropou, který byl dosud zatížen obavami z poklesu globální poptávky.
Vysoká cla a napjaté obchodní vztahy totiž v posledních měsících zvyšovaly riziko zpomalení růstu v Číně a USA, což by se negativně promítlo do celosvětové spotřeby ropy. Nynější dohoda tak přináší investorům určitou míru klidu a zvyšuje důvěru v to, že by se hospodářská aktivita mohla stabilizovat. To je zřejmě hlavní důvod, proč se ceny ropy drží relativně vysoko navzdory zprávám o možné nové nabídce z Íránu a zvyšující se těžbě v zemích OPEC+.
Vzhledem k těmto protichůdným faktorům se situace na trhu s ropou může rychle měnit. Jedna dohoda může cenu vyhnat nahoru, druhá ji zase stáhnout dolů. Investoři tak budou i nadále velmi pozorně sledovat vývoj jednání mezi USA a Íránem, zprávy z OPECu a především makroekonomické ukazatele z největších světových ekonomik, které budou napovídat, zda bude poptávka schopna absorbovat rostoucí objem nabídky.
