Ceny ropy ve středu ráno mírně posílily, přičemž trh se ocitl mezi dvěma protichůdnými silami: na jedné straně geopolitickým napětím a omezením dodávek z Venezuely, na straně druhé očekáváním vyšší produkce ropy ze strany OPEC+. Tato kombinace vedla k omezenému růstu cen, přičemž investoři zůstávají v nejistotě ohledně dalšího vývoje zásobování světového trhu.
Futures na ropu Brent vzrostly o 7 centů, tedy o 0,1 %, a dosáhly ceny 64,16 USD za barel v ranních hodinách londýnského času. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připsala 9 centů, což znamená nárůst o 0,2 %, a obchodovala se za 60,98 USD za barel. I přes tento mírný růst se ceny stále pohybují v relativně úzkém pásmu, protože trh čeká na konkrétní rozhodnutí producentů a vývoj v oblasti sankcí.
Klíčovým faktorem, který aktuálně ovlivňuje očekávání investorů, je rozhodnutí Spojených států neobnovit licenci společnosti Chevron pro vývoz ropy z Venezuely. Toto povolení, které v minulosti umožňovalo Chevronu udržovat aktivity v zemi i během platnosti sankcí, bylo prezidentem Donaldem Trumpem zrušeno již 26. února. Nové pravidlo sice firmě umožňuje ponechat si aktiva, ale znemožňuje jí export nebo rozšiřování operací. Tento krok v podstatě zastavil příliv venezuelské ropy do USA, což způsobilo výpadek v dodávkách pro některé americké rafinérie.
Robert Rennie, vedoucí komoditní strategie společnosti Westpac, k tomu uvedl, že „ztráta venezuelské ropy v USA bude znamenat, že americké rafinérie se budou muset více spoléhat na dodávky ze Středního východu“. To sice krátkodobě posiluje poptávku po alternativních zdrojích, ale zároveň zvyšuje citlivost trhu na případné výpadky z této oblasti.
Produkce ropy ve Venezuele, která byla v posledních letech zdecimována sankcemi, se díky dřívějším licencím a omezené spolupráci s některými zahraničními společnostmi vrátila k úrovni kolem 1 milionu barelů denně. Zrušení licencí tak ohrožuje i tento křehký pokrok. Přesto však trh zůstává opatrný, protože výpadek z Venezuely by mohl být kompenzován vyšší produkcí ze strany jiných producentů.
Zásadní roli v tom hraje Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci (OPEC+), kteří ve středu zasedají na plenárním jednání. Ačkoli se neočekává okamžitá změna politiky, zdroje blízké organizaci uvedly, že konkrétní rozhodnutí o zvýšení těžby by mohlo přijít již o víkendu, kdy se sejde osm klíčových členů skupiny. Takový krok by byl reakcí na obavy z nedostatečných dodávek ve druhé polovině roku, ale zároveň by mohl tlačit ceny směrem dolů.
Priyanka Sachdeva, analytička společnosti Phillip Nova, upozornila, že ceny ropy se v posledních seancích drží v úzkém rozpětí kvůli očekávání nadměrné nabídky. Dodala, že „nedodržování produkčních kvót členy OPEC a proměnlivá obchodní politika Donalda Trumpa mají negativní vliv na celkovou globální poptávku“. Obchodní napětí a politická nestabilita totiž vedou některé ekonomiky k omezení investic a spotřeby, což se následně promítá do poptávky po energii.
Kromě Venezuely se pozornost obrací i k Rusku, kde americký prezident naznačil možnost zavedení nových sankcí. Takové opatření by mohlo významně omezit export ruské ropy a plynu, které tvoří významnou část světové energetické nabídky. Analytici ING uvedli, že „jakýkoli krok směrem k dalším sankcím proti Rusku zvyšuje riziko výpadku dodávek a přispívá k nervozitě na trhu“.
Z pohledu investorů tak zůstává ropa mimořádně citlivá na jakýkoli geopolitický impuls – ať už jde o sankce, produkční rozhodnutí OPEC+ nebo náhlé události v zemích, jako je Írán, Libye či Nigérie. Všechny tyto faktory mohou náhle změnit nabídku nebo poptávku a způsobit cenové šoky. Vzhledem k tomu se trh pohybuje na tenkém ledě, kde i drobná změna rétoriky může vést k prudkému cenovému pohybu.
