Ceny ropy se v pondělí mírně zvýšily, avšak obchodování zůstalo nejisté, protože investoři zvažovali kombinaci faktorů ovlivňujících globální trh – od nové obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií, přes napětí mezi USA a Čínou, až po vývoj v Indii a na Blízkém východě. Ve hře je přitom nejen poptávka, ale i nabídka, kterou ovlivňují jak rozhodnutí kartelu OPEC+, tak možný návrat Venezuely na trh. Ropa Brent se v ranním obchodování zvýšila o 30 centů na 68,74 USD za barel, zatímco americká ropa WTI posílila o 27 centů na 65,43 USD za barel. Oba kontrakty tak zaznamenaly nárůst o 0,4 %, ale v průběhu dne o většinu zisků přišly.
Obchodní dohoda mezi USA a EU dává trhům naději
Jedním z klíčových faktorů, který podporuje ceny ropy, je rámcová obchodní dohoda uzavřená mezi USA a Evropskou unií během víkendu. Tato dohoda stanoví 15% dovozní clo na většinu evropského zboží, avšak zároveň počítá s tím, že EU nakoupí americkou energii v hodnotě 750 miliard dolarů v příštích letech. Podle analytika Tonyho Sycamora z IG Markets tato dohoda posiluje důvěru na globálních trzích a působí jako podpůrný faktor pro komodity včetně ropy. Přímý závazek k nákupu amerických energetických produktů je vnímán jako impuls pro budoucí poptávku, a to i přes celkovou nejistotu ohledně globálního růstu.
Dohoda rovněž zvyšuje šanci na prodloužení pauzy v celním sporu mezi USA a Čínou. Klíčové jednání mezi americkými a čínskými zástupci ve Stockholmu, naplánované na pondělí, by mohlo vést k odkladu zavedení nových cel, jejichž termín byl stanoven na 12. srpna. Pokud se tento krok potvrdí, může to posílit optimismus na trzích a podpořit širší obchodní aktivitu, včetně energetického sektoru.
Ropa ztrácí zisky kvůli silnějšímu dolaru a slabší poptávce v Asii
Navzdory pozitivnímu impulsu z dohody mezi USA a EU však ropa v průběhu dne ztrácela. Brent se krátce dostal nad hranici 69 USD, ale nakonec se z těchto úrovní stáhl. Analytik Tamas Varga ze společnosti PVM zdůraznil, že hlavním negativním faktorem je silnější americký dolar, který zvyšuje náklady na nákup ropy v jiných měnách a tím omezuje poptávku.
Kromě toho klesl dovoz ropy do Indie, což je další faktor tlumící optimismus investorů. Indie je jedním z největších dovozců ropy na světě, a jakákoli slabší poptávka ze strany této země má přímý dopad na globální bilanci. Vzhledem k tomu, že obchodní napětí ustupuje, přesouvá se pozornost trhu zpět k makroekonomickým a měnovým ukazatelům, především ke kurzu dolaru.
Nabídka pod kontrolou: OPEC+ a Venezuela
Na straně nabídky panuje relativní stabilita. Delegáti kartelu OPEC+ podle agentury Reuters neplánují při pondělním zasedání měnit současnou politiku navyšování produkce. ING očekává, že do konce září dojde k úplnému návratu k objemu dodávek, který byl dříve dobrovolně omezen o 2,2 milionu barelů denně. To značí, že produkční disciplína OPEC+ zůstává silná, což je klíčové pro udržení rovnováhy na trhu v době, kdy poptávka zůstává proměnlivá.
Do popředí se opět dostává i Venezuela. Státní ropná společnost PDVSA se připravuje na obnovení těžby a exportu v rámci výměnných obchodů (tzv. swapů), pokud americký prezident Donald Trump prodlouží platnost výjimek, které umožňují partnerským společnostem spolupracovat s Caracasem. Tento krok by mohl znamenat částečný návrat venezuelské ropy na světové trhy, čímž by se zvýšila nabídka a tlak na ceny.
Blízký východ zůstává rizikem
Dalším faktorem, který může v budoucnu ovlivnit trh, je geopolitická situace na Blízkém východě. Jemenské povstalecké hnutí Húsíové oznámilo, že zahajuje „čtvrtou fázi“ svých vojenských operací proti Izraeli a bude cílit na lodě obchodující s izraelskými přístavy – bez ohledu na jejich národnost. Tato hrozba zvyšuje riziko narušení námořních tras, zejména v Rudém moři a v Arabském moři, což by v krajním případě mohlo narušit tok ropy z Perského zálivu. Zatím ale trh na tuto zprávu reagoval vlažně, pravděpodobně kvůli tomu, že šlo o verbální prohlášení bez bezprostředních důsledků.
