Ceny ropy v pátek oslabily, protože nová ekonomická data z USA a Číny – dvou největších světových spotřebitelů ropy – vyvolala obavy z možné slabší poptávky po palivech. Investoři zároveň vyčkávají na summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který by mohl mít významný dopad na geopolitickou situaci a následně i na energetické trhy.
Futures na ropu Brent klesly o 39 centů, tedy o 0,58 %, na 66,45 USD za barel (v 7:50 GMT). Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztratila 42 centů, což představuje pokles o 0,66 %, a obchodovala se za 63,54 USD za barel. Z týdenního pohledu by WTI měla zaznamenat ztrátu kolem 0,5 %, zatímco Brent by měl oslabit přibližně o 0,2 %.
Negativní sentiment na trhu přišel poté, co čínská vláda zveřejnila slabší než očekávané údaje o vývoji průmyslové výroby i maloobchodních tržeb. Růst průmyslové výroby zpomalil na osmiměsíční minimum a maloobchodní tržby rostly nejpomalejším tempem od prosince loňského roku. Tento vývoj je znepokojivý, protože Čína je druhým největším spotřebitelem ropy na světě a jakékoli zpomalení její ekonomiky má přímý dopad na globální poptávku po energiích.
Statistiky také ukázaly, že čínské rafinérie v červenci zpracovaly meziročně o 8,9 % více ropy. I když jde o solidní nárůst, jedná se o pokles oproti červnovým číslům, která byla nejvyšší od září 2023. Kromě toho vzrostl i vývoz ropných produktů z Číny, což naznačuje, že domácí spotřeba paliv je slabší, než by odpovídalo současné výrobní kapacitě. Tento faktor posiluje obavy, že se poptávka po ropě v Číně bude v příštích měsících držet na nižší úrovni.
Na náladě investorům nepřidávají ani prognózy rostoucího přebytku na globálním ropném trhu. Analytici Bank of America ve čtvrteční zprávě uvedli, že očekávají průměrný přebytek 890 000 barelů denně od července 2025 do června 2026. Jako hlavní důvod uvádějí pokračující růst produkce ze strany skupiny OPEC+, která sdružuje členské státy Organizace zemí vyvážejících ropu, Rusko a další producenty. Tyto odhady navazují na nedávnou zprávu Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle níž se po zvýšení těžby OPEC+ trh s ropou jeví jako „nafouknutý“ a nadbytečná nabídka by mohla v příštím roce tlačit ceny dolů.
Dalším negativním faktorem pro ropné trhy jsou vyhlídky na dlouhodobě vyšší úrokové sazby ve Spojených státech. Nedávno zveřejněná data ukázala vyšší než očekávanou inflaci a zároveň slabší výsledky na trhu práce. Tyto ukazatele posílily přesvědčení, že americká centrální banka (Fed) se v nejbližší době k razantnímu snižování sazeb neodhodlá. Pro ropný trh je to špatná zpráva, protože vyšší sazby zpomalují ekonomickou aktivitu a snižují poptávku po energiích.
Oči investorů se nyní upírají na páteční setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce. Hlavním bodem programu má být obnovení příměří na Ukrajině. Trump před schůzkou prohlásil, že věří v ochotu Ruska ukončit válku. Pokud by k příměří skutečně došlo, mohlo by to vést k postupnému uvolnění sankcí na dodávky ruské ropy na světové trhy. Tento scénář by však současně mohl ještě více zvýšit nabídku a přispět k dalšímu tlaku na pokles cen.
Celkově lze říci, že ropný trh se momentálně nachází v citlivém období, kdy na něj působí kombinace ekonomických, geopolitických i tržních faktorů. Slabší makrodata z Číny a USA posilují obavy o poptávku, zatímco předpokládaný přebytek produkce v následujících měsících a nejistota kolem americké měnové politiky vytváří tlak na ceny. Výsledek summitu Trump–Putin může do vývoje cen přinést výrazný impulz, avšak jeho dopad bude záviset na konkrétních krocích a závazcích, které oba lídři po jednání oznámí.
