Ceny ropy zaznamenaly na začátku týdne výrazný pokles o více než 5 % v důsledku izraelských úderů na cíle v Íránu, které se záměrně vyhnuly ropným zařízením tohoto člena OPEC. Tento vývoj vyvolal pravděpodobnost deeskalace nepřátelství v regionu.
Výrazný propad zaznamenaly obchody s ropou Brent i West Texas Intermediate (WTI). Brent se obchodoval pod 73 dolary za barel, zatímco WTI se po snížení části ztrát pohybovala kolem 68 dolarů. Změna cen ropy nastala v důsledku metodického úderu izraelských letadel, která v sobotu zaútočila na různá vojenská zařízení po celém Íránu, což byl krok, který byl naplněním dřívějšího slibu odvety za raketový útok ze začátku října. Reakce na útok však byla kontrolovanější, než se předpokládalo.
Tento pečlivě provedený úder se netýkal ropné, jaderné a civilní infrastruktury, čímž byl dodržen požadavek administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Tento krok vyvolal revizi prognóz vývoje cen ropy Brent, přičemž Citigroup Inc snížila své předpovědi s tím, že rizika plynoucí z konfliktu na Blízkém východě se výrazně snížila.
Íránské úřady se bezprostředně po izraelských úderech nezavázaly k odvetným opatřením a íránská státní média uvedla, že ropný průmysl v zemi funguje jako obvykle. Íránský raketový útok z 1. října opět přinesl válečnou prémii, což způsobilo zvýšení cen ropy. Zdrženlivá reakce Izraele však spíše přesune pozornost trhu zpět k bohaté nabídce a rostoucím obavám ohledně čínské poptávky.
Souhrnné zisky průmyslových podniků této asijské země o víkendu podtrhly chmurné vyhlídky hlavního světového dovozce ropy, a to bez ohledu na nedávné vládní stimuly. To představuje skutečnost, že makroekonomická situace v Číně může mít na světové ceny ropy významnější vliv než konflikt na Blízkém východě.
Harry Tchilinguirian, vedoucí výzkumné skupiny Onyx Capital Group, zdůraznil, že izraelská “odveta v sobotu byla většinou vnímána jako nedostatečná a přiměřená”. Dodal, že “špatná makroekonomická realita soustředěná kolem Číny opět převezme roli vyprávění, které bude tlačit cenu ropy níže”.
Vzhledem k těmto okolnostem se spekuluje o plánech OPEC+. Očekává se, že od prosince pomalu oživí těžbu ropy. Pozorovatelé trhu bedlivě sledují případné změny tohoto harmonogramu. Skupina producentů se má sejít 1. prosince, aby jednala o politice produkce pro rok 2025.
Obecně panuje názor, že rozsah a dopady izraelsko-íránského konfliktu nebyly tak závažné, jak se původně obávalo. To spolu s lepšími než očekávanými údaji z čínského průmyslu pomohlo alespoň dočasně uklidnit obavy trhu. Kromě toho je závazek OPEC+ postupně obnovit těžbu ropy vnímán jako vyvažující faktor v důsledku změny geopolitické situace.
Izraelské stávky a jejich bezprostřední následky slouží jako další výrazná připomínka významného vlivu geopolitických událostí na globální energetické trhy. Rychlé oživení cen ropy a přechod trhu od “válečné prémie” k zaměření na makroekonomické faktory, zejména ze strany Číny, však poukazují na složitost a vzájemnou propojenost moderního mezinárodního trhu s ropou.
Do budoucna se očekává, že zásadní roli při určování mezinárodních cen ropy bude hrát politika OPEC+, trajektorie čínské poptávky a stabilita geopolitiky na Blízkém východě. Zatímco trh vstřebává důsledky izraelských úderů a související reakce Íránu, veškerá pozornost se bude soustředit na ekonomické zdraví Číny a nadcházející zasedání OPEC+.
