Ceny ropy v úterý opět zamířily dolů a odepsaly zhruba jedno procento poté, co se zmírnily bezprostřední obavy o dodávky z Ruska. Klíčovým impulzem byl návrat k běžnému provozu v exportním centru Novorossijsk, kde byla nakládka ropy dočasně pozastavena kvůli ukrajinskému útoku drony a raketami. Trh se tak z krátkodobé paniky kolem fyzického výpadku dodávek rychle vrátil k racionálnějšímu hodnocení situace a nyní více řeší dlouhodobý efekt západních sankcí na ruský ropný sektor.
V ranním obchodování klesly futures na Brent o 56 centů, tedy o 0,9 %, na 63,64 USD za barel. Americká lehká WTI odepisovala 54 centů, rovněž přibližně 0,9 %, a obchodovala se kolem 59,37 USD za barel. Pro investory, kteří v předchozích dnech sledovali více než dvouprocentní růst cen právě kvůli výpadku Novorossijsku, jde o potvrzení, jak citlivý je trh na jakékoli zprávy z oblasti Černého moře.
Podle údajů LSEG a zdrojů z odvětví byl přístav Novorossijsk po dvoudenním přerušení znovu spuštěn již v neděli. Společně s nedalekým terminálem Kaspického ropovodného konsorcia představuje zhruba 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 2 % globální nabídky. Když byl export v pátek přerušen, reakce byla okamžitá – ceny ropy ten den vyskočily o více než 2 %, protože trh zaceňoval riziko delšího výpadku.
Jakmile se ukázalo, že nakládka bude obnovena dříve, než se původně očekávalo, ceny začaly znovu korigovat. „Ropa se obchoduje mírně níže, protože zprávy naznačují, že nakládka v Novorossijsku byla obnovena dříve, než se čekalo,“ uvedl v komentáři analytik IG Tony Sycamore. Tím se ze scény částečně vytratil panický prvek spojený s fyzickým nedostatkem, ale na stole zůstává zásadnější otázka – jak výrazně a jak dlouho zasáhnou ruský export samotné sankce.
Právě na tento faktor se nyní soustředí pozornost obchodníků i investičních domů. Americké ministerstvo financí uvedlo, že říjnové sankce, které míří na společnosti Rosneft a Lukoil, již začínají snižovat příjmy Moskvy z ropy a jejich efekt se v čase projeví také na objemech vývozu. Ruská ropa se navíc podle analýzy ANZ Research začíná obchodovat s výraznou slevou vůči globálním benchmarkům, což potvrzuje, že kupující požadují kompenzaci za vyšší politické a regulatorní riziko.
Vivek Dhar, stratég pro těžební a energetické komodity v Commonwealth Bank of Australia, upozorňuje, že jedním z viditelných dopadů sankcí je hromadění ropy na tankerech. Kupující podle něj pečlivě vyhodnocují riziko, že by nákup mohl být v rozporu s omezeními, což zpomaluje tok suroviny a může krátkodobě ovlivňovat logistiku. Zároveň však připomíná, že Rusko v minulosti opakovaně prokázalo schopnost přizpůsobit se sankčnímu prostředí, ať už změnou směru exportu, využitím „stínové flotily“ tankerů nebo větším zapojením zprostředkovatelů. Proto očekává, že dopad současných sankcí bude z převážné části dočasný a že si Rusko postupně najde nové cesty, jak ropu na trh dostat.
Do hry vstupuje také politická rovina. Vysoce postavený představitel Bílého domu uvedl, že americký prezident Donald Trump je ochoten podepsat nový sankční zákon, pokud si ponechá konečnou pravomoc nad jeho aplikací. Trump zároveň zmínil, že republikáni připravují návrh, který by uvalil sankce na všechny země obchodující s Ruskem, a dodal, že by se to mohlo týkat i Íránu. Pokud by byl takový rámec schválen a důsledně uplatňován, mohlo by to strukturu světového ropného trhu významně proměnit.
Na delším horizontu však do vývoje cen promlouvají i další faktory než samotné sankce. Investiční banka Goldman Sachs ve své poslední analýze uvedla, že očekává postupný tlak na pokles cen ropy až do roku 2026, a to zejména kvůli silné vlně nových dodávek, která vytváří přebytek na trhu. Přebytek nabídky tak bude působit jako protiváha geopolitickým šokům, podobným tomu v Novorossijsku.
Goldman Sachs nicméně upozorňuje, že ve střednědobém horizontu může dojít k obratu. Pokud by ruská produkce v důsledku sankcí a investičních omezení klesla výrazněji, mohla by se cena ropy Brent v letech 2026/2027 znovu vyšplhat nad 70 USD za barel. Pro investory to znamená, že současné období relativně nižších cen může být jen mezifází v delším cyklu, ve kterém se střetává geopolitika, regulace, investiční strategie producentů i proměňující se role fosilních paliv v energetickém mixu.
Současný pokles cen ropy tak nelze číst pouze jako uklidnění po obnovení provozu v jednom přístavu. Jde o odraz toho, jak trh zohledňuje krátkodobé zprávy, ale zároveň se snaží ocenit dlouhodobé důsledky sankcí, změn v exportních trasách i budoucích investic do těžby. Pro investory v energetickém sektoru je klíčové sledovat nejen samotný cenový graf, ale i to, jak se vyvíjí struktura toku ruské ropy, sleva vůči benchmarkům a politická rétorika ve Washingtonu, Moskvě a dalších klíčových hlavních městech.
