Cena ropy na začátku nového týdne zaznamenala pokles, protože investoři znejistěli v důsledku kombinace několika negativních zpráv, které zasáhly globální trhy. Hlavním faktorem bylo překvapivé snížení úvěrového ratingu Spojených států agenturou Moody’s, které doplnila slabší ekonomická data z Číny. Tyto dva vlivy – pochybnosti o fiskální stabilitě USA a zpomalení růstu v druhé největší světové ekonomice – společně vytvořily tlak na cenu ropy, která tak ztratila část svých nedávných zisků.
V pondělí v dopoledních hodinách GMT futures na ropu Brent klesly o 46 centů, tedy o 0,7 %, a obchodovaly se na úrovni 64,95 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztratila 26 centů, což odpovídá poklesu o 0,4 %, a její cena dosáhla 62,23 USD za barel. Je třeba poznamenat, že červnový kontrakt na WTI vyprší již v úterý, což samo o sobě často zvyšuje volatilitu v závěru obchodního cyklu.
Tento pokles přichází týden poté, co ceny ropy vzrostly o více než 1 %, když investoři reagovali na oznámení o dočasném uvolnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Washington a Peking se dohodly na zrušení většiny vzájemně uvalených cel, což zpočátku vyvolalo naději na zlepšení hospodářského růstu a zvýšení poptávky po ropě. Tato očekávání však rychle ochladla po zveřejnění údajů z čínské ekonomiky a oznámení Moody’s o snížení amerického ratingu.
Oficiální data z Číny ukázala, že růst průmyslové výroby v dubnu sice zpomalil, ale stále překonal očekávání analytiků. Na druhé straně maloobchodní prodeje zůstaly za odhady, což vzbudilo obavy ohledně síly domácí poptávky. Čína jako největší světový dovozce ropy je zásadním hráčem na trhu s energiemi, a jakékoli zpomalení jejího růstu má okamžité dopady na cenotvorbu komodit.
Giovanni Staunovo, analytik ze společnosti UBS, komentoval situaci slovy: „Slabší než očekávané čínské údaje ropě nepomáhají, i když bych tento pokles označil za mírný.“ Dodal, že trh je v posledních týdnech extrémně citlivý na makroekonomické zprávy a pohybuje se spíše v pásmu nejistoty než v jasném trendu.
Dalším významným faktorem, který přispěl k pondělnímu oslabení, byly komentáře amerického ministra financí Scotta Bessenta. Ten v neděli uvedl, že prezident Donald Trump je připraven uvalit cla na obchodní partnery, kteří „nebudou jednat v dobré víře“. Tato výhrůžka zpochybnila právě uzavřenou dohodu mezi USA a Čínou a vnesla opět nejistotu na trhy, které doufaly v uvolnění napětí mezi těmito dvěma velmocemi.
Ole Hansen ze Saxo Bank k tomu poznamenal: „Dnešní slabost je pouze pokračováním divokého vývoje cen ropy, který nikam nevede. Poslední pohyb byl vyvolán snížením ratingu agenturou Moody’s a v neposlední řadě varováním Scotta Bessenta.“ Podle něj trh s ropou stále postrádá jasný směr a investoři vyčkávají na konkrétnější signály, které by mohly určit další vývoj.
Kromě toho zůstává otevřenou otázkou také situace kolem jaderných jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Vyjednávání, jejichž cílem je obnovení mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu, se zatím nikam nepohnula. Vyslanec USA Steve Witkoff uvedl, že jakákoli dohoda musí zahrnovat závazek Íránu nezpracovávat uran, což okamžitě vyvolalo ostrou reakci Teheránu. Íránská vláda takové podmínky odmítla a upozornila, že nebude přijímat jednostranné ultimáta.
Podle Johna Evanse z makléřské společnosti PVM je pravděpodobné, že jednání mezi USA a Íránem budou pokračovat ještě měsíce a jejich výsledek zůstává krajně nejistý. Tato situace působí jako brzda pro hlubší pokles cen ropy – trh totiž zůstává obezřetný kvůli riziku geopolitických šoků, které by mohly omezit nabídku, zejména pokud by došlo k rozšíření sankcí nebo vojenskému napětí v regionu.
V souhrnu lze říci, že současný pokles cen ropy je výsledkem kombinace fundamentálních a geopolitických faktorů. Nejistota ohledně ekonomického vývoje v USA a Číně, tlak na veřejné finance americké vlády a rostoucí politické napětí ve světě dohromady vytvářejí podmínky pro volatilitu, která bude pravděpodobně přetrvávat i v nadcházejících týdnech.
