Ceny ropy v úterý pokračovaly v poklesu a navázaly tak na ztráty z předchozí obchodní seance. Hlavním důvodem byl rostoucí optimismus kolem možného dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, který na trzích vyvolal očekávání postupného uvolnění sankcí vůči ruskému energetickému sektoru. Tento faktor přichází v době, kdy je globální trh s ropou již relativně dobře zásobený, což zvyšuje citlivost cen na jakékoli signály o dalším rozšiřování nabídky.
Futures na ropu Brent klesly o přibližně 0,6 % na úroveň kolem 60,21 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate oslabila o zhruba půl procenta a obchodovala se poblíž 56,52 USD za barel. Pohyb cen odráží změnu sentimentu investorů, kteří začali do cen více promítat geopolitické scénáře vedoucí ke zvýšení nabídky, namísto obav z narušení dodávek.
Analytici upozorňují, že trh stále pečlivě sleduje vývoj jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Spojené státy podle dostupných informací nabídly Ukrajině bezpečnostní záruky po vzoru NATO a evropští vyjednavači v posledních dnech hovoří o určitém pokroku v diplomatických rozhovorech. Přesto zůstává otázka územních ústupků vysoce citlivá a zatím nevyřešená, což naznačuje, že cesta k definitivní dohodě může být ještě dlouhá.
I samotná možnost příměří však stačí k tomu, aby trh začal přehodnocovat rizikovou přirážku spojenou s ruskou ropou. Investoři se obávají, že případné zmírnění nebo zrušení sankcí USA vůči ruským ropným společnostem by mohlo vést k návratu významných objemů ropy na globální trh. V prostředí, kde už nyní panují obavy z nadbytku nabídky, by to znamenalo další tlak na ceny.
K poklesu cen ropy ale nepřispívá pouze geopolitika. Dalším významným faktorem jsou slabá makroekonomická data z Číny, která byla zveřejněna na začátku týdne. Oficiální statistiky ukázaly, že růst čínské průmyslové výroby zpomalil na nejnižší úroveň za posledních 15 měsíců. Maloobchodní tržby pak zaznamenaly nejpomalejší tempo růstu od konce roku 2022, tedy z období silně poznamenaného pandemií.
Tato data znovu otevřela otázku, zda čínská ekonomika dokáže v roce 2025 a dále generovat dostatečně silnou domácí poptávku. Čína je největším světovým dovozcem ropy, a jakékoli známky hospodářského zpomalování se proto okamžitě promítají do cenových očekávání na ropném trhu. Investoři mají obavy, že strategie založená především na podpoře exportu nemusí dlouhodobě kompenzovat slabší domácí spotřebu.
Dalším strukturálním faktorem, který omezuje růst poptávky po ropě v Číně, je pokračující rozšiřování elektromobility. Rostoucí podíl elektromobilů na čínských silnicích postupně snižuje tempo růstu spotřeby ropných produktů, což je trend, který trhy sledují s rostoucí pozorností. V kombinaci se zpomalujícím ekonomickým růstem to vytváří prostředí, které je pro ceny ropy spíše nepříznivé.
Tyto negativní faktory do značné míry vyvažují obavy o nabídku, které se objevily po nedávném kroku Spojených států, kdy americké úřady zadržely ropný tanker u pobřeží Venezuely. Ačkoli by takový zásah za jiných okolností mohl vyvolat růst cen, tentokrát zůstal jeho dopad omezený. Obchodníci upozorňují na vysokou úroveň plovoucích skladovacích kapacit a na skutečnost, že Čína v posledních měsících zvýšila nákupy venezuelské ropy v očekávání možného zpřísnění sankcí.
Ropný trh se tak v současnosti nachází pod tlakem kombinace geopolitických a makroekonomických vlivů. Na jedné straně stojí vyhlídky na zvýšení nabídky v důsledku možného uvolnění sankcí vůči Rusku, na straně druhé slabší poptávkový výhled vyplývající ze zpomalující čínské ekonomiky. Dokud se jeden z těchto faktorů výrazně nezmění, zůstane prostor pro výraznější růst cen omezený a volatilita na trhu může přetrvávat.
