Cena zlata se vyšplhala nad hranici 4 700 dolarů za unci a dosáhla nového historického maxima v prostředí rostoucí geopolitické nejistoty. Hlavním spouštěčem další vlny růstu je eskalující napětí kolem Grónska, které se postupně přelévá do globálního obchodu a vyvolává obavy z možné obchodní války mezi Spojenými státy a Evropou. Investoři tak znovu potvrzují tradiční roli zlata jako bezpečného přístavu v době, kdy politická rizika převažují nad ekonomickými fundamenty.
Impulzem k růstu cen byla především vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zavedením cel na dovoz z osmi evropských zemí v případě, že neustoupí jeho plánům týkajícím se Grónska. Trhy nyní čekají na konkrétní reakci Evropy, přičemž nejistota ohledně dalšího vývoje výrazně zvyšuje averzi k riziku. Zatímco zlato z této situace těží, stříbro po dosažení historického maxima část zisků odevzdalo, což ukazuje na rozdílné vnímání obou kovů ze strany investorů.
Pozornost investorů se soustředí také na dění v Davosu, kde Trump oznámil, že se setká s několika stranami, aby diskutoval svůj plán převzít kontrolu nad Grónskem. Současně se však objevují signály narůstajícího politického napětí i na evropské straně. Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl účast v Trumpem navrhované Radě míru pro Gazu a zároveň naznačil, že Francie je připravena podpořit tvrdší postoj Evropské unie. Německý kancléř Friedrich Merz se naopak snaží prosazovat umírněnější přístup, což však jen podtrhuje vnitřní napětí v Evropě ohledně další strategie.
Hrozby Spojených států vůči jejich spojencům v rámci NATO rozkolísaly finanční trhy a výrazně podpořily poptávku po bezpečných aktivech. Vedle zlata investoři částečně snižují expozici vůči americkým aktivům, což oživilo takzvaný obchod „Sell America“. Tento posun sentimentu se neprojevuje pouze na komoditních trzích, ale i na akciích a měnách, kde rostou rizikové prémie.
Analytici upozorňují, že současný růst cen drahých kovů není krátkodobou reakcí na jedinou událost. Podle Petera Kinselly z Union Bancaire Privee vstoupil svět do éry nacionalismu v oblasti strategických zdrojů, kde geopolitika stále častěji přebírá roli hlavního cenotvorného faktoru. V takovém prostředí zůstává zlato atraktivní volbou, zatímco stříbro může být náchylnější k prudším korekcím, zejména pokud se zhorší výhled průmyslové poptávky.
Dalším faktorem, který posiluje ceny zlata, je zpochybňování nezávislosti americké centrální banky. Opakované útoky Trumpovy administrativy na Federální rezervní systém USA zvyšují obavy investorů z politizace měnové politiky. Tyto obavy budou v nejbližších dnech ještě zesíleny sledovaným jednáním Nejvyššího soudu USA ohledně Trumpova úsilí odvolat guvernérku Fedu Lisu Cookovou. Výsledek tohoto sporu může mít zásadní význam pro důvěru v institucionální stabilitu Spojených států.
K růstu cen drahých kovů přispívá i širší geopolitický kontext. Nedávné události ve Venezuele a výroky o možném převzetí kontroly nad jejím ropným sektorem posilují vnímání světa jako prostředí, kde se geopolitická rizika kumulují. Investoři proto stále častěji hledají ochranu mimo tradiční finanční aktiva, což podporuje nejen zlato, ale i další hmatatelné hodnoty.
Z investičního pohledu je důležité si uvědomit, že prudký růst cen zlata s sebou nese i riziko krátkodobých výkyvů. Přesto základní argumenty pro jeho držení zůstávají silné. Kombinace geopolitického napětí, obchodních hrozeb, oslabené důvěry v instituce a zvýšené volatility na trzích vytváří prostředí, ve kterém zlato nadále plní roli pojistky portfolia. Pro investory tak nejde jen o spekulaci na další růst ceny, ale především o ochranu kapitálu v době, kdy se globální politická rovnováha rychle mění.
