Vývoj na finančních trzích zůstává silně ovlivněn geopolitickým napětím mezi Spojenými státy a Íránem, přičemž hlavní pozornost investorů se nyní soustředí na komoditní trhy. Cena zlata po krátkém dvoudenním růstu opět výrazně oslabila, což signalizuje změnu sentimentu a rostoucí vliv makroekonomických faktorů. Spotová cena zlata klesla až o 2 % a propadla se pod hranici 4 420 dolarů za unci, čímž prakticky vymazala předchozí zisky.
Klíčovým impulsem pro tento pokles jsou rozdílné signály přicházející ze Spojených států a Íránu. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa nadále deklaruje snahu o diplomatické řešení konfliktu a naznačuje probíhající jednání. Na druhé straně Teherán veřejně odmítá americké návrhy a předkládá vlastní podmínky, čímž výrazně komplikuje vyhlídky na rychlé příměří. Tato nejednoznačnost vytváří prostředí nejistoty, které se promítá do chování investorů.
Paradoxně však zlato, které je tradičně považováno za bezpečný přístav v dobách nejistoty, v tomto případě neplní svou klasickou roli. Od začátku konfliktu před téměř měsícem ztratilo více než 15 % své hodnoty. Důvodem je především prudký růst cen ropy, který mění makroekonomické očekávání a přesměrovává kapitál na jiné části trhu.
Ropa totiž v důsledku blokády Hormuzského průlivu a pokračujících vojenských operací výrazně zdražuje. Tento klíčový dopravní uzel, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek energie, zůstává fakticky uzavřený, což tlačí ceny vzhůru. Íránský parlament navíc zvažuje zavedení poplatků za bezpečný průjezd, což by mohlo situaci ještě dále vyhrotit.
Rostoucí ceny energií mají přímý dopad na inflační očekávání. Investoři nyní počítají s tím, že centrální banky, včetně amerického Federálního rezervního systému, mohou být nuceny ponechat úrokové sazby na vyšších úrovních po delší dobu, případně je znovu zvýšit. Tento scénář je pro zlato nepříznivý, protože tento kov nenese žádný výnos a v prostředí vyšších sazeb ztrácí na atraktivitě.
Vedle toho se začínají objevovat i obavy z širších ekonomických dopadů konfliktu. Analytici z Wall Streetu postupně snižují své odhady růstu americké ekonomiky, zatímco zvyšují očekávání inflace a nezaměstnanosti. Pravděpodobnost recese se tak posouvá výše, což vytváří komplikovanou situaci pro měnovou politiku i investory.
Zajímavým signálem je také vývoj v oblasti investičních fondů. Podle odhadů bylo od začátku konfliktu z fondů obchodovaných na burze vyplaceno přibližně 85 tun zlata. Navíc dalších zhruba 83 tun zůstává ve ztrátě, což představuje potenciální tlak na další prodeje. Při cenách kolem 4 500 dolarů za unci jde o objem přibližně 12 miliard dolarů, který může v případě pokračujícího poklesu ještě více zatížit trh.
Analytici upozorňují, že trh se zlatem je aktuálně zranitelný a přehřáté pozice mohou být nuceně likvidovány. To zvyšuje riziko další volatility a krátkodobých výprodejů. Spotová cena zlata se pohybovala kolem 4 437,62 USD za unci, zatímco stříbro oslabilo o 1,8 % na 69,90 USD. Podobný trend zaznamenaly i další drahé kovy, včetně platiny a palladia.
Na globální sentiment reagují také akciové trhy, zejména v Asii, kde došlo k přerušení dvoudenního růstu. Investoři zde reflektují nejen geopolitická rizika, ale také dopady dražších energií na ekonomický růst regionu, který je výrazně závislý na dovozu komodit.
Celkově tak trhy vstupují do fáze zvýšené nejistoty, kde tradiční vztahy mezi aktivy ne vždy fungují podle očekávání. Klíčovým faktorem zůstává další vývoj americko-íránských vztahů a případné kroky vedoucí k otevření Hormuzského průlivu. Do té doby lze očekávat pokračující volatilitu a zvýšenou citlivost trhů na jakékoli nové informace.
