Ceny zlata v úterý během asijského obchodování dále oslabily, když trhy zareagovaly na dočasné uklidnění napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Odklad plánovaného uvalení 50% cel na evropské zboží prezidentem Donaldem Trumpem přinesl do trhu více optimismu a zvýšil chuť investorů riskovat. Tento krok měl za následek odklon části kapitálu z bezpečných aktiv, jako je právě zlato, směrem k akciím a dalším rizikovým nástrojům.
Spotová cena zlata tak klesla o 0,5 % na 3 326,53 USD za unci, zatímco srpnové futures na zlato se propadly o 1,2 % na 3 353,09 USD za unci. Tento vývoj následoval po již několikadenním poklesu a znamená pokračování korekce po předchozích růstech, které byly podpořeny geopolitickými nejistotami a slabším dolarem.
Důležitým faktorem, který ovlivnil vývoj cen, byla stabilizace výnosů státních dluhopisů. Po předchozím prudkém růstu výnosů došlo v úterý během asijské seance k obratu, což mělo za následek omezený tlak na drahé kovy. Investoři opět začali nakupovat dluhopisy, což se odrazilo v růstu jejich cen a poklesu výnosů. Tento vývoj zároveň přispěl k mírnému posílení amerického dolaru, který je s cenou zlata obvykle v inverzním vztahu.
Trumpovo rozhodnutí o odložení celních opatření vůči Evropské unii bylo klíčovým impulsem pro změnu nálady na trzích. Prezident uvedl, že cla vstoupí v platnost až začátkem července, čímž poskytl oběma stranám více času na vyjednávání. Tento krok byl trhem vnímán jako snaha o diplomatické řešení a vedl ke značnému růstu akciových indexů v USA, i když obchodní objemy zůstaly utlumené kvůli pondělnímu svátku Memorial Day.
Navzdory tomu, že odklad cel přinesl určité uklidnění, zůstávají dlouhodobé obavy z dopadu Trumpovy protekcionistické politiky. Prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari varoval, že zavedení cel by mohlo způsobit stagflační šok – kombinaci pomalého hospodářského růstu a vyšší inflace. Tento scénář by mohl být pro americkou ekonomiku velmi nepříznivý, a i když Kashkari naznačil, že Fed pravděpodobně nebude brzy snižovat sazby, jeho komentáře poukázaly na možné strukturální problémy, které by mohly podporovat poptávku po zlatě v delším horizontu.
Kromě zlata zaznamenaly v úterý pokles i další kovy. Futures na platinu klesly o 1,1 % na 1 079,50 USD za unci a stříbro oslabilo o 1,2 % na 33,265 USD za unci. Tento vývoj byl do značné míry dán vybíráním zisků po silném růstu z minulého týdne, ale také pokračující stabilizací na trhu s dluhopisy a měnovém trhu.
Trh s mědí byl rovněž pod tlakem. Referenční futures na měď na Londýnské burze kovů klesly o 0,6 % na 9 562,80 USD za tunu, zatímco americké futures oslabily o 1,6 % na 4,7730 USD za libru. Pokles byl způsoben kombinací technické korekce a nejistoty ohledně globální poptávky, zejména v kontextu probíhajících obchodních vyjednávání a obav z dopadu americké fiskální politiky.
Situaci na trzích ovlivnilo také pokračující projednávání kontroverzního zákona o snižování daní v americkém Kongresu. Spolu se snížením ratingu USA agenturou Moody’s to posílilo obavy z dlouhodobé udržitelnosti amerického veřejného dluhu. Tyto fiskální nejistoty se odrazily v prudkém výprodeji státních dluhopisů v předchozím týdnu, což vedlo k růstu výnosů. Jejich následné uklidnění v úterý bylo výsledkem částečného návratu investorů k bezpečnějším aktivům, včetně státních obligací.
Závěrem lze říci, že i přes krátkodobý pokles si zlato udržuje silnou podporu v prostředí nejistoty, a to zejména kvůli přetrvávajícím fiskálním a geopolitickým rizikům. Trhy nyní s napětím očekávají další vývoj obchodních jednání, vystoupení představitelů Fedu a nové makroekonomické údaje, které by mohly ovlivnit očekávání ohledně budoucí měnové politiky.
