Turbulentní týden na ropných trzích se chýlí ke konci a ceny se pomalu stabilizují po předchozím prudkém výkyvu. Důvodem počátečního růstu byly obavy z rozsáhlejšího konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem, poté co americké bombardéry zaútočily na jaderná zařízení. Ceny ropy Brent a WTI v pondělí vystřelily prudce vzhůru, což odráželo obavy z omezení dodávek z Blízkého východu, oblasti, která zajišťuje přibližně třetinu světové produkce.
Prezident Donald Trump však následně oznámil obnovení příměří s Íránem, což odstartovalo opačný pohyb – prudký pokles cen. Brent zakončil týden na úrovni kolem 68 dolarů za barel, přesto se jednalo o týdenní propad o více než 11 %. West Texas Intermediate (WTI) se pohyboval těsně nad 65 dolary. Takto výrazný týdenní pokles je jeden z největších za poslední dva roky, což ilustruje citlivost trhu na geopolitická rizika i makroekonomické signály.
Jakmile se napětí na Blízkém východě částečně zmírnilo, pozornost investorů se obrátila jinam – na obchodní politiku a cla, především v kontextu jednání mezi Spojenými státy a Čínou. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka byla nedávno dosažená dohoda o vývozu vzácných zemin z Číny do USA definitivně stvrzena. Tato surovina je klíčová pro výrobu baterií, elektroniky a obranných systémů, a její tok mezi oběma velmocemi má přímý dopad na řadu průmyslových odvětví.
Zdroje z čínského ministerstva obchodu potvrdily, že po nedávných jednáních v Londýně zůstávají obě strany v úzkém kontaktu. Dohoda přichází jen krátce před významným datem – 9. červencem, kdy má americká administrativa rozhodnout o případném uvalení cel na své hlavní obchodní partnery v rámci tzv. „Liberation Day“. Podle Lutnicka má Bílý dům připravený plán k uzavření podobných dohod s dalšími deseti zeměmi. Obchodní otázky tak začínají dominovat tržnímu výhledu.
Na scéně však přetrvává řada nejasností. Trumpova administrativa vysílá nejednoznačné signály ohledně Íránu – příměří bylo sice oznámeno, zároveň ale probíhají diskuse o možných pobídkách k obnovení diplomatických rozhovorů, včetně zmírnění sankcí nebo uvolnění zablokovaných finančních prostředků. Írán však jakékoliv spekulace o jednání s USA veřejně odmítá, jak uvedla tamní státní agentura IRNA. Tato komunikace přispívá k nejistotě na trzích, které obvykle reagují ostře na každou změnu v diplomatickém či obchodním tónu.
Vedle geopolitiky a obchodních vztahů zůstává klíčovým bodem sledování i produkční strategie skupiny OPEC+. Ta se má sejít 6. července, aby projednala další kroky týkající se srpnové těžby ropy. Analytici se shodují, že případné rozšíření kvót může trh dále destabilizovat. Commerzbank ve své zprávě uvedla, že i když se ceny ropy krátkodobě stabilizovaly, jakékoliv rozhodnutí o zvýšení dodávek bude pro trh „lakmusovým papírkem“ a může vyvolat novou vlnu výkyvů.
Celkově se zdá, že ropné trhy vstupují do období větší volatility, která už není tažena jen válkami a konflikty, ale stále více také složitou mozaikou obchodních vztahů, domácích politických kalkulací a měnící se rovnováhou v rámci aliancí producentů. Týdenní vývoj ukázal, jak tenká je hranice mezi stabilitou a chaosem – jeden útok a jeden tweet mohou během pár hodin změnit směr celého trhu.
Závěr týdne však naznačuje určité uklidnění. Investoři, kteří byli ještě na začátku týdne pod tlakem rychlých reakcí, nyní začínají přehodnocovat svou strategii. Stabilizace cen kolem úrovní před eskalací konfliktu na Blízkém východě je signálem, že trh dočasně vstřebal šok. Nicméně další vývoj bude záviset na politických rozhodnutích – ať už se týkají obchodních dohod, sankcí, nebo produkčních kvót.
Ropa tak zůstává nejen klíčovou komoditou globální ekonomiky, ale i lakmusovým papírkem současného geopolitického a obchodního napětí. Nadcházející týdny, včetně červencového rozhodnutí OPEC+ a vývoje americko-čínských vztahů, naznačí, zda se současná stabilizace promění v trvalejší trend, nebo zda půjde jen o krátkou přestávku před další bouří.
