Ceny ropy začaly nový týden růstem poté, co organizace OPEC+ oznámila, že v červenci navýší produkci pouze o 411 000 barelů denně, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Tím zmírnila obavy, že by mohlo dojít k výraznějšímu navýšení dodávek, které by mohlo způsobit tlak na ceny. Zároveň k růstu přispívá i série geopolitických rizik – zejména vývoj situace na Ukrajině, rostoucí napětí s Íránem a pokračující obchodní spory mezi Spojenými státy a jejich partnery. Ropa Brent se díky těmto faktorům vyšplhala k ceně 65 USD za barel a americká WTI se drží nad úrovní 62 USD.
Oznámení OPEC+ přišlo po týdnu spekulací o tom, zda producenti zvýší dodávky více, než bylo původně plánováno. Skupina nakonec zůstala u dříve stanoveného plánu na červencové navýšení těžby o 411 000 barelů denně, což investoři vnímali pozitivně. Zprávy z konce minulého týdne totiž naznačovaly, že se diskutuje i o vyšších číslech, což by mohlo oslabit ceny. Umírněný krok tak pomohl trhu stabilizovat se po dvou měsících výkyvů.
Kromě produkčních rozhodnutí kartelu hraje klíčovou roli také zhoršující se geopolitická situace. Ukrajina podnikla útoky na ruské letecké základny hluboko za frontovou linií, což vyvolává nové obavy z další eskalace konfliktu. Tyto útoky mohou ovlivnit ropné toky nebo logistiky a podporují tak vyšší rizikové prémie v cenách komodit. Podobně i Írán zvyšuje napětí na Blízkém východě poté, co reagoval kriticky na nové zprávy o růstu zásob obohaceného uranu. Írán patří mezi sankcionované členy OPEC+ a zvyšující se napětí může omezit šanci, že se jeho dodávky vrátí na světový trh v dohledné době.
Vliv na cenu má i politika Spojených států. Prezident Donald Trump oznámil, že zvýší cla na dovoz oceli a hliníku, čímž znovu rozdmýchal obavy z globálních obchodních válek. Tyto kroky již v minulosti tlačily ceny ropy dolů – v posledních dvou měsících ropa dokonce klesla na čtyřleté minimum, než začala opět růst. Tento kontext připomíná, jak silně mohou být ceny komodit ovlivněny politickými rozhodnutími a mezinárodními vztahy.
Navzdory současnému růstu zůstává cena ropy v letošním roce stále přibližně o 15 % nižší, než byla na začátku roku. OPEC+ už dříve ustoupil od strategie držet ceny vysoko pomocí přísného omezení produkce, a současný vývoj ukazuje, že se skupina snaží nalézt rovnováhu mezi udržením stabilních cen a obranou svého podílu na trhu. Zvýšení těžby je tak vnímané nejen jako reakce na rostoucí poptávku, ale i jako signál, že někteří členové – například Saúdská Arábie – chtějí potrestat státy, které opakovaně překračují kvóty, včetně Iráku a Kazachstánu.
Podle informací z jednání OPEC+ někteří členové v čele s Ruskem, Alžírskem a Ománem navrhovali dočasnou pauzu v navyšování kvót, což svědčí o tom, že v rámci skupiny nepanuje úplná jednota. Skupina by se měla znovu sejít 6. července, aby projednala další strategii na srpen. Výsledek tohoto jednání bude klíčový pro další vývoj na trhu a investoři ho budou pozorně sledovat.
Analytici předpokládají, že v krátkodobém horizontu bude ropa podporována kombinací faktorů – geopolitických hrozeb, konzervativního postupu OPEC+ a slabšího dolaru. Robert Rennie, vedoucí výzkumu komodit a uhlíku ve Westpac Banking Corp. v Sydney, uvedl, že cena ropy Brent by měla být „dobře podpořena v polovině očekávaného letního rozmezí 60–65 USD za barel“. Zároveň ale upozornil, že tempo růstu produkce OPEC+ může začít v příštích měsících zpomalovat, zejména pokud dojde k dohodě o dočasné pauze v navyšování těžby.
Z výše uvedeného vyplývá, že trh s ropou je nadále silně ovlivňován kombinací fundamentálních, politických a bezpečnostních faktorů. Zatímco produkční rozhodnutí OPEC+ přineslo určitou míru uklidnění, rostoucí napětí ve světě vytváří prostor pro další výkyvy cen. V takovém prostředí bude klíčové sledovat nejen těžební kvóty, ale i diplomatické pohyby a možná rozšíření sankcí, která mohou citelně ovlivnit nabídku na globálním trhu.
