Ceny ropy ve středu výrazně oslabily poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody o dovozu venezuelské ropy do Spojených států. Informace o kontraktu v hodnotě přibližně 2 miliard dolarů okamžitě ovlivnila náladu na energetických trzích, protože investoři začali zohledňovat možnost rychlejšího růstu nabídky ropy pro největšího světového spotřebitele. Tento krok přišel v době, kdy se globální ropný trh již potýká s očekáváním nadbytku nabídky a relativně slabým růstem poptávky.
Futures na severomořskou ropu Brent klesly o zhruba 1,1 % a dostaly se mírně nad hranici 60 dolarů za barel. Americká ropa West Texas Intermediate zaznamenala ještě výraznější pokles, když oslabila o více než 1,4 % a obchodovala se poblíž úrovně 56,5 dolaru za barel. Oba hlavní benchmarky tak navázaly na ztráty z předchozí obchodní seance a potvrdily, že trh reaguje velmi citlivě na jakékoli zprávy o zvýšení dodávek.
Podle účastníků trhu dohoda mezi USA a Venezuelou posiluje scénář, ve kterém bude globální nabídka ropy v letošním roce dostatečná, případně dokonce nadměrná. Vyšší dostupnost venezuelské ropy by mohla částečně vytlačit jiné dodavatele a zároveň zvýšit tlak na ceny. Investoři proto přehodnocují své cenové projekce a snižují sázky na výraznější růst ropy v krátkodobém horizontu.
Jedním z praktických důsledků dohody může být přesměrování dodávek, které byly původně určeny pro asijské trhy, zejména pro Čínu. Venezuela se zároveň může snažit rychle vyložit miliony barelů ropy, které zůstaly uvízlé v tankerech a skladovacích zařízeních. Tím by se nejen uvolnily logistické kapacity, ale také by se snížilo riziko další eskalace konfliktu se Spojenými státy. Tento faktor zvyšuje krátkodobý tlak na nabídku a přispívá k poklesu cen.
Politické pozadí celé dohody zůstává klíčovým rizikovým faktorem. Prezident Trump již dříve požadoval, aby se Venezuela otevřela americkým ropným společnostem, jinak by podle jeho slov riskovala eskalaci vojenské intervence. O víkendu následně americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, což zvýšilo geopolitické napětí. Trh však tuto eskalaci paradoxně nevnímal jako faktor podporující růst cen ropy, ale spíše jako katalyzátor pro zvýšení dodávek.
Analytici se shodují, že dohoda pravděpodobně udrží ceny ropy na nižších úrovních v prostředí, kde již nyní převládá nadbytek nabídky. Zvýšený vývoz venezuelské ropy do Spojených států by podle nich mohl narušit rovnováhu na americkém trhu a zároveň prohloubit globální přebytek. Tento pohled posiluje opatrnost investorů a omezuje chuť vstupovat do dlouhých pozic na ropě.
Podle odhadů analytiků ze Morgan Stanley by mohl globální ropný trh v první polovině roku 2026 čelit přebytku až tří milionů barelů denně. Tento scénář vychází ze slabšího růstu poptávky v uplynulém roce a pokračujícího zvyšování produkce ze strany producentů sdružených v OPEC i mimo tuto skupinu. Dohoda s Venezuelou by tento přebytek mohla dále prohloubit.
Zároveň se však objevují názory, že vyšší vývoz levně těžené venezuelské ropy může mít i nepřímé důsledky. Analytici ze společnosti BMI, která je součástí Fitch Solutions, upozorňují, že levná venezuelská ropa by mohla zpomalit nebo pozastavit rozšiřování těžebních kapacit v USA a dalších regionech. Producenti by mohli odkládat investice v prostředí, kde jsou ceny pod tlakem a návratnost nových projektů méně jistá.
Venezuela prodává svůj klíčový ropný druh Merey s výraznou slevou, která se pohybuje přibližně 22 dolarů za barel pod cenou ropy Brent při dodání do místních přístavů. Tato cenová výhoda činí venezuelskou ropu atraktivní pro rafinerie, ale zároveň zvyšuje konkurenční tlak na ostatní producenty. Podle analytiků BMI může právě tento faktor paradoxně zvýšit očekávané ceny ropy ve střednědobém horizontu, zejména pokud venezuelský režim přežije a stabilizuje produkci.
Krátkodobě však na trzích převládá opatrnost. Investoři vnímají oznámenou dohodu především jako faktor zvyšující nabídku, nikoli jako geopolitické riziko, které by ceny ropy podporovalo. Vývoj v následujících týdnech tak bude záviset nejen na realizaci dohody, ale také na reakci ostatních producentů a na tempu globální poptávky.
