Kapitálová přiměřenost je měřítkem, kterým se měří schopnost banky poskytovat finanční služby dostatečným kapitálem. Jeho význam je stále více akcentován v důsledku finanční krize započaté v roce 2008. Přiměřenost kapitálu požadovaná regulačními orgány je v podmínkách každé země různá, ale všechny tyto normy mají stejný cíl: zajistit, aby banky byly schopny přežít finanční krize.
Kapitálová přiměřenost se obvykle vyjadřuje ve formě kapitálového poměru, který je definován jako poměr mezi celkovým kapitálem a vybranými aktivy. Tento poměr je vyjádřen procenty a cílem je, aby tento poměr byl vyšší než nastavená hranice. Například v Evropské unii je kapitálová přiměřenost banky stanovena na 8%. To znamená, že pro každou jednotku aktiv vybraných k měření musí banka mít 8% kapitálu.
Kapitálová přiměřenost se také může měřit na základě druhu aktiv, které banka vlastní. Některé typy aktiv jsou považovány za rizikovější než jiné a proto vyžadují vyšší kapitálovou přiměřenost. Například některé deriváty jsou považovány za rizikovější a proto vyžadují vyšší kapitálovou přiměřenost.
Kapitálová přiměřenost je důležitým nástrojem pro správu rizika. Pokud banka nedodržuje požadavky kapitálové přiměřenosti, může to vést k bankrotu nebo jiným finančním problémům. To je důvod, proč kapitálová přiměřenost je zásadní pro zajištění finanční stability.
Kromě toho kapitálová přiměřenost poskytuje ochranu proti předlužení. Pokud banka vlastní dostatečný kapitál, může udržet svou solvenci a poskytovat úvěry v souladu se svou politikou. To je důležité pro zajištění dlouhodobé finanční stability.
Konečně, kapitálová přiměřenost je také důležitým nástrojem pro regulaci finančního systému. Regulační orgány mohou zásadně ovlivnit finanční trh tím, že stanoví požadavky na kapitálovou přiměřenost. To umožňuje regulátorům zabránit předlužení a zajistit, aby banky byly schopny zůstat solventní.
Kapitálová přiměřenost je tedy důležitým nástrojem pro regulaci finančního systému a pro zajištění finanční stability. Jeho postavení ve finančním systému je stále více akcentováno v důsledku finanční krize započaté v roce 2008 a vyžaduje se od všech bank, aby dodržovaly přísné kapitálové standardy.