Strategové investiční banky Bank of America pod vedením Michaela Hartnetta přicházejí s výraznou tezí: druhá polovina tohoto desetiletí by podle nich mohla patřit mezinárodním akciím, nikoli Spojeným státům. Po letech dominance amerického trhu by se podle jejich názoru měl globální kapitál postupně přesouvat směrem k Evropě, Japonsku a rozvíjejícím se trhům.
V nejnovějším vydání zprávy Flow Show Hartnettův tým uvedl, že „nový světový řád znamená nový světový býčí trh“. Podle jejich dat nyní Spojené státy představují přibližně 62 % globální tržní kapitalizace akciového trhu o velikosti zhruba 97 bilionů dolarů. Zbytek světa (RoW) drží 38 %. Tento nepoměr by se měl podle jejich očekávání v příštích letech postupně zmenšovat.
Americké akcie v poslední dekádě výrazně překonávaly zbytek světa, zejména díky technologickým gigantům a silnému růstu zisků. Index S&P 500 těžil z dominance technologického sektoru a vysoké profitability amerických firem. Hartnett však upozorňuje, že strukturální faktory se začínají měnit.
Jedním z hlavních argumentů je návrat fiskální expanze a rostoucí populismus mimo USA, který může podporovat domácí průmysl a investice. Dalším faktorem je „konec deflace“, což znamená prostředí vyšší inflace a vyšších nominálních růstů, které může být příznivější pro komoditně orientované a výrobní ekonomiky.
Zajímavým bodem je také pohled na umělou inteligenci. Zatímco většina investorů vnímá AI jako klíčový růstový motor amerického trhu, stratégové BofA upozorňují na možné negativní dopady. Podle nich může disrupce způsobená AI více zasáhnout sektor služeb, který tvoří významnou část amerického HDP i indexu S&P 500. Naopak ekonomiky zaměřené více na výrobu, průmysl a zdroje – tedy typicky indexy EAFE nebo rozvíjející se trhy – mohou být vůči těmto dopadům méně citlivé.
Z hlediska toků kapitálu jsou zatím data smíšená. V týdnu do 25. února přiteklo do globálních akciových fondů 38,1 miliardy dolarů. Hotovostní fondy zaznamenaly příliv 38 miliard dolarů a dluhopisové fondy 16,8 miliardy dolarů. Zlaté fondy přilákaly 6,2 miliardy dolarů a kryptoměnové fondy 300 milionů dolarů. To naznačuje, že investoři stále diverzifikují a hledají ochranu i mimo akciové trhy.
Regionálně zaznamenaly americké akciové fondy pátý týden v řadě příliv kapitálu, konkrétně 2,2 miliardy dolarů. Evropa prodloužila sérii na čtyři týdny s přílivem 3,2 miliardy dolarů. Největší zájem však směřoval na rozvíjející se trhy, které přilákaly 15,4 miliardy dolarů. Japonsko zaznamenalo příliv 1,9 miliardy dolarů.
Zajímavý je i vývoj v Jižní Koreji, kde akciové fondy přilákaly 3,7 miliardy dolarů, čímž se příliv od začátku roku vyšplhal na rekordních 21 miliard dolarů. To naznačuje rostoucí důvěru investorů v některé asijské trhy.
Naopak finanční sektor zaznamenal odliv 2,2 miliardy dolarů, což je největší odliv od dubna 2025. Investoři tak zřejmě přehodnocují pozice v tradičních bankovních titulech, které mohou čelit tlaku v prostředí měnící se měnové politiky a technologických inovací.
Pro investory je Hartnettova teze významná zejména z pohledu diverzifikace portfolia. Pokud by skutečně došlo k postupnému oslabování dominance USA, mohlo by to znamenat vyšší atraktivitu evropských, japonských či rozvíjejících se trhů. Zároveň je však třeba připomenout, že americký trh má stále silné fundamenty a vysokou ziskovost.
Klíčovou otázkou zůstává, zda se globální kapitál začne systematicky přesouvat mimo USA, nebo zda americké technologické firmy opět překvapí dalším růstem. Prozatím data naznačují postupnou, nikoli dramatickou rotaci.
