Společnost Boeing se nachází v citlivé fázi obnovy, kdy musí čelit nejen důsledkům nedávných výrobních krizí, ale i komplikované mezinárodní situaci. Generální ředitel Kelly Ortberg, který převzal vedení v srpnu, se snaží stabilizovat firmu v době, kdy Spojené státy zintenzivňují obchodní válku s Čínou. Ortberg upozornil, že Boeing, jakožto největší americký vývozce, se může stát „nechtěnou obětí“ této války, a apeloval na vládu, aby společnost chránila. Navrhl, aby se zahraniční vlády zaměřily na nákup letadel, čímž by pomohly snížit obchodní deficity USA. Věří, že letadla jsou pro státy atraktivním prostředkem k vyrovnání bilance.
Ortberg zároveň uvedl, že uvedení nového letounu, který by nahradil model 737 Max, není v tuto chvíli na pořadu dne. Trh podle něj na takovou změnu ještě není připraven, a to především kvůli přetrvávajícím technickým výzvám u současných motorových technologií. Boeing se místo toho soustředí na udržení a postupné navyšování výroby svého stěžejního modelu a zvládání krátkodobých otřesů v mezinárodních vztazích.
Výrobní nejistota a tlak geopolitiky
Ortbergova slova přicházejí v době, kdy Boeing plánuje obnovit dodávky letadel do Číny, a to poté, co Spojené státy a Peking uzavřely dohodu o snížení cel. Tato dohoda však rychle ztratila na platnosti, protože prezident Donald Trump Čínu obvinil z jejího porušení. Riziko nové eskalace obchodního konfliktu tak opět visí ve vzduchu. Ortberg v této souvislosti poznamenal, že situace je „dynamická“ a že se naučil nepanikařit, protože vývoj událostí se může rychle změnit. Věří, že současná turbulence povede k novým obchodním dohodám, které mohou být pro firmu přínosné.
Ortberg také označil rok 2025 za klíčový okamžik obratu pro celou společnost. Po nástupu do funkce čelil nutnosti získat více než 21 miliard dolarů v novém kapitálu, aby Boeing stabilizoval svou rozvahu. Firma současně řešila stávku největšího odborového svazu, která vedla k zastavení výroby modelu 737 Max. Tyto okolnosti vytvořily tlak na Ortberga, aby zvolil strategii přežití, která firmu udrží v chodu do doby, než bude připravena na návrat k růstu.
Opatrnost místo velkých plánů
Ortberg otevřeně přiznává, že Boeing zatím není připraven investovat do nového letadla, a to především kvůli nákladům a technologickým omezením. Očekávání trhu směrem k ekologičtějším a efektivnějším modelům zatím nenarážejí na připravenost výrobců motorů dodat potřebné řešení. Ortberg tak odmítl spekulace o blízkém uvedení nástupce 737 Max s tím, že firma potřebuje nejprve stabilizovat výrobu a obnovit důvěru zákazníků i regulačních úřadů.
V současnosti se Boeing snaží navýšit produkci modelu 737 Max na 38 kusů měsíčně, což je limit stanovený americkým Federálním úřadem pro letectví po loňské nehodě s výbuchem dveřního panelu za letu. Cílem je v druhé polovině roku dosáhnout produkce 42 letadel měsíčně, čímž by firma začala opět generovat pozitivní peněžní tok. Ortberg dodal, že jakmile se podaří stabilizovat provoz v civilním i vládním segmentu, bude možné mluvit o skutečném obratu firmy.
Spolupráce s vládou a Muskovým odchodem
Ortberg se také zmínil o spolupráci s Elonem Muskem, který radil Boeingu s vývojem nového Air Force One. Po Muskově odchodu z Trumpovy administrativy se očekává, že jeho zapojení do projektu oslabí. Ortberg vyzdvihl Muskovu roli při zjemnění extrémních požadavků, které na letoun kladla administrativa, a označil jeho přínos za klíčový k udržení projektu v realistickém rámci.
Ortberg zároveň potvrdil, že Boeing ročně platí méně než 500 milionů dolarů za dovozy, které jsou klíčové pro jeho výrobu, a doufá, že po vyjednání bilaterálních dohod tyto náklady zmizí. Větší riziko podle něj představují odvetná cla ze strany Číny, která by mohla ovlivnit ochotu leteckých společností převzít nové dodávky.
Navzdory složité situaci zůstává vedení firmy přesvědčeno, že geopolitické napětí neohrozí dlouhodobé zotavení. S cílem stabilizace a následného růstu vidí Boeing cestu přes důkladnou správu zakázek, posílení výrobních procesů a těsnou koordinaci s vládními orgány.
