Kryptoměnový trh se o víkendu dostal pod silný tlak a bitcoin se poprvé po několika měsících propadl pod psychologicky důležitou hranici 80 000 dolarů. Největší kryptoměna světa tak pokračuje v sestupném trendu, který odstartoval už v předchozích dnech, a investoři stále častěji zpochybňují, zda současné makroekonomické prostředí kryptoměnám přeje. Pokles ceny bitcoinu přichází v době, kdy se zvyšují obavy o vývoj globální likvidity a o další směřování měnové politiky ve Spojených státech.
Bitcoin v sobotu během dne ztratil více než šest procent a krátce se obchodoval hluboko pod hranicí 79 000 dolarů. Už v pátek se přitom dostal na nejnižší úroveň od loňského listopadu, což naznačuje, že výprodej není pouze krátkodobým výkyvem, ale spíše součástí širší korekce. Zatímco část investorů ještě nedávno sázela na pokračující růst digitálních aktiv, aktuální vývoj připomněl, jak citlivé jsou kryptoměny na změny ve finančním systému.
Jedním z klíčových faktorů, které stojí za oslabením kryptoměn, je posilující americký dolar. Ten reagoval na politické i personální změny kolem centrální banky Spojených států. Jmenování Kevina Warshe příštím předsedou Federálního rezervního systému vyvolalo na trzích spekulace, že by měnová politika mohla být v budoucnu přísnější. Warsh dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s rozsáhlou rozvahou centrální banky a otevřeně hovoří o nutnosti jejího zmenšení.
Právě velikost rozvahy Fedu hraje pro kryptoměnový trh zásadní roli. V prostředí vysoké likvidity, kdy centrální banka pumpuje do systému značné množství peněz, mají spekulativní aktiva tendenci posilovat. Bitcoin i další kryptoměny v minulosti těžily z období, kdy byla likvidita na finančních trzích velmi vysoká a investoři hledali alternativy k tradičním aktivům. Jakmile se však očekávání otočí směrem k utaženější měnové politice, tato aktiva se často dostávají pod tlak.
Podle některých ekonomů dosavadní kombinace rozsáhlé rozvahy centrální banky a přísnější regulace bankovního sektoru vedla k tomu, že likvidita zůstávala koncentrovaná spíše na finančních trzích než v reálné ekonomice. To podle nich přispělo k nafukování cen různých aktiv, včetně kryptoměn, dluhopisů či drahých kovů. Jakmile se trh začne obávat, že tento tok likvidity zeslábne, dochází k rychlé korekci, která může být sama o sobě zesilována nervozitou investorů.
Vývoj na trhu kryptoměn navíc ukazuje, že bitcoin není v současnosti izolovaným případem. Výrazné ztráty zaznamenaly i další digitální měny, včetně etheru, který během jediného dne oslabil dvouciferným tempem. Celý sektor tak znovu čelí otázce, zda dokáže fungovat jako nezávislá třída aktiv, nebo zda zůstává silně navázán na širší makroekonomické podmínky a vývoj měnové politiky.
Z dlouhodobějšího pohledu je pro investory znepokojivé také to, že kryptoměny v posledních měsících výrazně zaostávají za jinými aktivy. Zatímco akciové trhy a zlato dokázaly v uplynulém období dosahovat nových maxim, digitální aktiva se pohybují spíše v sestupném trendu. Bitcoin od loňských rekordních hodnot ztratil zhruba třetinu své ceny, což zpochybňuje tezi o jeho roli jako uchovatele hodnoty v období nejistoty.
Bitcoin USD (BTC-USD)
Dalším faktorem, který zvyšuje nervozitu, je psychologický efekt prudkých výprodejů. Jakmile cena začne rychle klesat, část investorů je nucena uzavírat pozice, což tlak na pokles ještě zesiluje. Takové pohyby pak mohou přetrvávat i několik dní, než se trh stabilizuje a najde nové rovnovážné úrovně. Právě tato dynamika vede některé analytiky k názoru, že krátkodobé riziko dalšího poklesu zůstává zvýšené.
Situace je o to paradoxnější, že kryptoměny měly podle některých očekávání vstoupit do příznivější fáze díky vstřícnějšímu politickému a regulačnímu prostředí ve Spojených státech. Realita však ukazuje, že samotná regulace není pro růst cen rozhodující, pokud se současně mění podmínky likvidity a nálada na globálních trzích. Pro investory tak aktuální vývoj slouží jako připomínka, že kryptoměny zůstávají vysoce volatilní třídou aktiv, citlivou na makroekonomické impulzy.
