Zatímco investoři po nedávných slabších údajích z amerického trhu práce čile spekulují o výrazném snížení úrokových sazeb v roce 2026, analytici společnosti BCA Research bijí na poplach. Podle jejich poslední zprávy jsou tržní očekávání ohledně snižování sazeb v přímém rozporu s očekávaným vývojem inflace. Jinými slovy – pokud mají pravdu trhy, mýlí se ekonomické modely, a pokud mají pravdu modely, investoři si malují příliš růžový scénář. Realita ale, jak upozorňuje BCA, bývá zpravidla komplikovanější.
Trhy předbíhají realitu
Současné tržní předpoklady počítají s tím, že americká centrální banka (Fed) během příštího roku sníží úrokové sazby o více než jeden procentní bod. Tato očekávání se částečně opírají o červencová data z trhu práce, která ukázala na ochlazení zaměstnanosti. Podle stratégů vedených Dhavalem Joshim by však takto výrazné snížení sazeb dostalo klíčovou úrokovou sazbu pod úroveň 3,3 %. A právě zde začíná rozpor, na který BCA upozorňuje.
Trhy totiž zároveň předpokládají, že inflace se v příštích 12 měsících bude pohybovat kolem 3,3 %. Pokud by se tento scénář naplnil, bylo by z pohledu Fedu velmi problematické snížit sazby tak hluboko – jejich primárním cílem je totiž cenová stabilita. A jestliže inflace zůstane výrazně nad cílem 2 %, bude muset Fed udržovat sazby výše, než si trhy představují.
Analytici BCA to shrnují lapidárně: „Pokud inflace skutečně dosáhne 3,3 %, Fed nebude schopen provést tak výrazné snížení sazeb. A pokud Fed sazby takto sníží, inflace 3,3 % je krajně nepravděpodobná.“ Tímto jednoduchým argumentem zpochybňují současný konsenzus na trhu, který zřejmě podcenil střet mezi měnovou politikou a inflační realitou.
Nejasnosti kolem zaměstnanosti a imigrace
BCA Research také upozorňuje, že trhy příliš rychle přisuzují červencovou slabou zprávu o zaměstnanosti zhoršující se poptávce. Ve skutečnosti však zůstává nejasné, zda za poklesem zaměstnanosti stojí ochlazení ekonomiky, nebo pokles nabídky pracovních sil. Druhá varianta by mohla být důsledkem zpřísněné imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa, která může mít reálný dopad na dostupnost pracovníků v některých sektorech.
V případě, že za poklesem zaměstnanosti stojí právě nedostatek pracovníků, snížení úrokových sazeb by nemuselo mít kýžený efekt. Naopak, uvolněná měnová politika by v takovém prostředí mohla přispět k dalšímu tlaku na růst mezd a následně i cen. To by celý problém ještě zkomplikovalo.
Na druhou stranu, pokud je zpomalení způsobeno ochabující poptávkou, mohlo by snížení sazeb skutečně podpořit spotřebu a investice. Jenže právě tato nejednoznačnost činí aktuální situaci tak složitou a nebezpečnou pro unáhlená rozhodnutí.
Celní politika přidává další vrstvu nejistoty
Jedním z dalších faktorů, které podle BCA zatěžují rozhodování Fedu, je nejasný vliv nové celní politiky prezidenta Trumpa. Mnoho představitelů centrální banky v posledních týdnech upozornilo na rostoucí riziko, že agresivní zvyšování cel na dovoz bude mít inflační dopad.
Ačkoli zatím celková inflace zůstává relativně umírněná, existují náznaky, že cla se začínají promítat do cen některých konkrétních produktů. Tento vývoj může Fed odradit od razantního uvolňování měnové politiky, dokud nebude jasné, jaký dopad budou mít celní opatření na konečného spotřebitele.
Doporučení BCA: opatrnost, pauza a selektivní přístup
Na základě výše uvedených rizik BCA doporučuje investorům zachovat opatrnost. Konkrétně doporučuje udržovat „neutrální alokaci do dluhopisů“, dokud nedojde k jasnému zhoršení cyklické nezaměstnanosti v USA. To znamená, že zatím nedoporučuje ani silné sázky na pokles výnosů, ani obranné pozice.
Zajímavým taktickým doporučením je dlouhá pozice amerického dolaru vůči maďarskému zlotému, což má podle analytiků využít aktuální „technické oživení“ dolaru. Z pohledu akciových trhů analytici BCA avizují pauzu ve svých cyklických alokacích a přehodnocení pozic až koncem srpna nebo v září.
Tímto přístupem dávají najevo, že současný tržní optimismus může být přehnaný a že přílišná důvěra v rychlé a hluboké snížení sazeb může být nebezpečná. Realita totiž bude pravděpodobně složitější – a měnová politika se musí řídit čísly, nikoli přáním investorů.
