Asijské akciové trhy ve středu převážně rostly, ale optimismus zůstával omezený. Investoři balancovali mezi silnými firemními výsledky v Austrálii a slabými inflačními daty z Číny, která znovu otevřela otázku vitality druhé největší ekonomiky světa. Do hry navíc vstupovala očekávání ohledně klíčových údajů o zaměstnanosti ve Spojených státech, které mohou zásadně ovlivnit další směřování úrokových sazeb americké centrální banky.
Obchodování v regionu probíhalo ve stínu slabšího závěru na Wall Street. Americké indexy během předchozí seance oslabily, když investoři realizovali zisky po předchozím růstu. Futures na americké akcie však během asijských hodin mírně posilovaly, což naznačovalo určitou stabilizaci sentimentu. Hlavní pozornost se soustředila na nadcházející data z amerického trhu práce. Silnější čísla by mohla omezit prostor pro snižování sazeb Federálního rezervního systému, zatímco slabší by naopak podpořila očekávání uvolnění měnové politiky.
Nejvýraznější výkon v regionu předvedla Austrálie. Index S&P/ASX 200 vzrostl o 1,5 % a dostal se na nejvyšší úroveň za posledních patnáct týdnů. Hlavním motorem růstu byly silné hospodářské výsledky velkých společností, které podpořily důvěru investorů v odolnost domácí ekonomiky.
Akcie Commonwealth Bank of Australia vyskočily o více než osm procent poté, co největší australská banka oznámila lepší než očekávaný pololetní zisk. Výsledky podpořily stabilní úrokové marže a solidní kvalita úvěrového portfolia. Bankovní sektor tak vyslal pozitivní signál o kondici australských domácností i firem.
K růstu přispěly také energetické společnosti. AGL Energy prudce posílila poté, co zveřejnila robustní zisky a potvrdila svůj výhled. Silný výkon zaznamenala i společnost James Hardie Industries, výrobce stavebních materiálů, jehož akcie vzrostly o více než třináct procent díky solidním kvartálním výsledkům a pokračující poptávce na klíčových zahraničních trzích.
Růst australského trhu však částečně brzdily akcie biotechnologické společnosti CSL, které propadly o více než dvanáct procent po zveřejnění slabších pololetních výsledků a oznámení změny generálního ředitele. Tento pokles připomněl, že výsledková sezóna přináší výrazné rozdíly mezi jednotlivými tituly.
V dalších částech regionu byl vývoj spíše umírněný. Japonské trhy zůstaly uzavřeny kvůli státnímu svátku. Předchozí den přitom index Nikkei 225 uzavřel na rekordní úrovni díky optimismu kolem volebního vítězství premiérky Sanae Takaichiové. Jihokorejský index KOSPI přidal téměř jedno procento, zatímco singapurský Straits Times Index vzrostl o 0,2 procenta. Futures na indický Nifty 50 naznačovaly mírný růst.
Zásadním makroekonomickým tématem však byla Čína. Lednový index spotřebitelských cen rostl pomaleji, než analytici očekávali, a ceny výrobců zůstaly v deflačním pásmu. Data potvrdila, že domácí poptávka zůstává pod tlakem a že oživení čínské ekonomiky je křehké.
Slabší cenový vývoj vyvolal obavy o ziskovost podniků, zejména v průmyslovém sektoru. Přetrvávající deflace může znamenat tlak na marže i omezené investice. Navzdory vládním opatřením na podporu růstu se zatím nepodařilo dosáhnout výraznější stabilizace cenového prostředí.
Reakce čínských akciových trhů byla opatrná. Index Shanghai Shenzhen CSI 300 i Shanghai Composite se obchodovaly převážně beze změny. Hongkongský Hang Seng přidal 0,3 procenta, což lze interpretovat jako mírný projev důvěry, ale nikoli silný obrat sentimentu.
Pro investory tak vzniká kontrastní obraz. Austrálie těží z pozitivních firemních výsledků a relativní stability bankovního sektoru. Čína naopak nadále bojuje s deflačními tlaky, které mohou brzdit širší regionální růst. Směr asijských trhů bude v nejbližších dnech do značné míry záviset na amerických makrodatech, která mohou ovlivnit globální kapitálové toky i měnové podmínky.
Asijské trhy tak vstupují do další fáze roku s kombinací optimismu a opatrnosti. Firemní výsledky dokážou vyvolat silné individuální pohyby, ale širší sentiment zůstává citlivý na globální faktory, zejména vývoj v USA a strukturální výzvy čínské ekonomiky.
