V pátek většina hlavních akciových indexů v asijsko-pacifickém regionu zaznamenala růst, když čínská centrální banka podle očekávání ponechala své referenční sazby beze změny. Zatímco tato stabilita na čínském trhu uklidnila investory, geopolitická situace zůstává napjatá – zejména kvůli rostoucímu napětí mezi Izraelem a Íránem a nejistotě ohledně postoje Spojených států.
Čínská lidová banka oznámila, že ponechává základní jednoletou úrokovou sazbu LPR na 3,0 % a pětiletou sazbu na 3,5 %. Tento krok byl v souladu s očekáváním většiny analytiků, kteří předpokládali, že Peking zatím nebude měnovou politiku dále uvolňovat. Důvodem je nejen snaha o udržení stability na hypotečním a realitním trhu, ale i obava ze znehodnocování jüanu, pokud by sazby dále klesaly. Stabilní sazby dodaly investorům důvěru v čínský ekonomický výhled, a to i přes slabší hospodářská data z předchozích týdnů.

Na zprávy reagoval pozitivně hongkongský index Hang Seng, který posílil o 1,15 %, a také čínský index CSI 300, který si připsal 0,24 %. Tato čísla naznačují, že investoři zatím vnímají čínskou ekonomiku jako stabilní, přestože její tempo růstu zůstává oproti minulým letům utlumené.
V Japonsku mezitím index Nikkei 225 přidal 0,12 %, zatímco širší index Topix mírně oslabil o 0,17 %. Obchodování v Tokiu bylo volatilní, především kvůli nové zprávě o jádrové inflaci, která v květnu vzrostla na 3,7 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu od ledna 2023 a překonala tak očekávání ekonomů, kteří predikovali 3,6 %. Tento vývoj vytváří tlak na japonskou centrální banku, aby přehodnotila svou extrémně uvolněnou měnovou politiku, ale dosud k žádným zásadním krokům nedošlo.
Značný optimismus zavládl také v Jižní Koreji, kde index Kospi vzrostl o 1,19 % a vůbec poprvé po 42 měsících překonal hranici 3 000 bodů. Index menších firem Kosdaq si připsal 1,01 %, což signalizuje širší důvěru investorů v technologický a startupový sektor. Vývoj v Jižní Koreji byl podpořen jak domácími daty, tak globálním očekáváním, že technologické společnosti budou těžit z rostoucí poptávky po umělé inteligenci a čipech.
V Austrálii se index S&P/ASX 200 zotavil a ztráty snížil na 0,2 %, přičemž investoři přehodnocovali výhled centrální banky a vývoj cen komodit. Také Indické trhy otevřely pozitivně, když index Nifty 50 posílil o 0,21 % a index BSE Sensex vzrostl o 0,29 %. Investoři v regionu čekají na nová data o inflaci a výsledky voleb, které by mohly ovlivnit další směřování ekonomické politiky.
Navzdory regionálnímu optimismu ale přetrvává značná nejistota z globální perspektivy. Americké akciové futures v asijském obchodování oslabily, protože investoři stále zvažují rizika spojená s eskalací napětí na Blízkém východě. Prezident Donald Trump podle Bílého domu zvažuje, zda se Spojené státy přímo zapojí do obrany Izraele proti Íránu. Očekává se, že finální rozhodnutí padne během příštích dvou týdnů. Tato vyčkávací doba vytváří prostor pro spekulace a nestabilitu nejen na akciových trzích, ale především na trzích s ropou a energií.

Americké trhy přitom stále zpracovávají i vnitřní politické signály. Předseda Fed Jerome Powell svými jestřábími výroky naznačil, že americká centrální banka nebude v nejbližší době snižovat úrokové sazby. Navíc snížila svůj výhled na snižování sazeb pro rok 2026, což trhy vnímaly jako signál dlouhodobější restriktivní politiky. Z tohoto důvodu panuje napříč investičním prostředím zvýšená opatrnost.
Obchodování na Wall Street bylo ve čtvrtek uzavřeno kvůli americkému svátku Juneteenth. To dočasně omezilo objemy obchodů a přesměrovalo pozornost investorů na asijské a evropské trhy. Vzhledem k aktuálním globálním výzvám – jak geopolitickým, tak ekonomickým – se očekává, že volatilita bude pokračovat i v nadcházejících dnech.