Asijské finanční trhy vstoupily do úterního obchodování opatrně, když investoři vyčkávali na zahájení jaderných rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem v Ženevě. Aktivita byla navíc utlumená kvůli svátkům lunárního nového roku, během nichž zůstaly uzavřeny burzy v Číně, Hongkongu, Singapuru, Tchaj-wanu i Jižní Koreji. Americké trhy byly den předtím zavřené kvůli Dni prezidentů, což dále omezilo globální likviditu.
Japonský index Nikkei 225 oslabil přibližně o 0,9 %, zatímco australský index S&P/ASX 200 si připsal mírný zisk kolem 0,24 %. Nízké objemy obchodování zvyšovaly citlivost trhu na jednotlivé zprávy, zejména ty geopolitického charakteru.
Významný pohyb byl patrný na dluhopisových trzích. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů klesl o 2,5 bazického bodu na 4,029 %. V Japonsku výnos dvacetiletých státních dluhopisů klesl o 5,5 bazického bodu na 3,025 % a třicetiletý výnos se snížil o 6 bazických bodů na stejnou úroveň. Pokles výnosů naznačuje zvýšenou poptávku po bezpečných aktivech, což odpovídá opatrnému naladění investorů.
Slabší byla i aukce pětiletých japonských státních dluhopisů. Výsledkem byl pokles jejich výnosu o 4,5 bazického bodu na 1,625 %. Vývoj potvrzuje, že část investorů přesouvá kapitál do méně rizikových instrumentů, zejména v prostředí geopolitické nejistoty.
V centru pozornosti zůstává japonská ekonomika. Pondělní data ukázala, že hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl pouze o 0,2 %, což výrazně zaostalo za očekáváním 1,6 %. Slabší vládní výdaje brzdily ekonomickou aktivitu a zvýšily tlak na kabinet premiérky Sanae Takaichi. Ta čelí výzvě, jak podpořit růst bez dalšího prohlubování fiskální nerovnováhy.
Japonský jen oslabil vůči americkému dolaru o 0,3 % na přibližně 153,05 jenu za dolar. Slabší měna může krátkodobě pomoci exportérům, zároveň však odráží obavy z hospodářského vývoje.
Trhy nyní sledují nadcházející zasedání Bank of Japan, které proběhne v březnu. Očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky jsou nízká. Podle odhadů analytiků je pravděpodobnější, že centrální banka vyčká minimálně do poloviny roku, než přistoupí k dalším krokům.
Vedle makroekonomických dat investoři sledují především jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Rozhovory mají za cíl zmírnit napětí kolem íránského jaderného programu. Situace je citlivá i kvůli vojenským cvičením íránských revolučních gard v Hormuzském průlivu, který představuje přibližně pětinu světových dodávek ropy. Jakékoli narušení dopravy v této oblasti by mohlo mít okamžitý dopad na globální energetické trhy.
Ceny ropy se vyvíjely smíšeně. Americká ropa West Texas Intermediate vzrostla o necelé procento, přičemž tento pohyb zahrnoval i cenové úpravy po pondělním svátku v USA. Futures na ropu Brent během asijské seance mírně oslabily po předchozím růstu. Trh tak zůstává rozkročen mezi geopolitickým rizikem a očekáváním zvýšených dodávek ze strany skupiny OPEC+.
Analytici upozorňují, že v posledních týdnech došlo k nárůstu spekulativních pozic na ropném trhu. Pokud by došlo k uklidnění napětí na Blízkém východě nebo k pokroku v konfliktu na Ukrajině, riziková prémie zahrnutá v cenách by se mohla rychle snížit. To by mohlo vést k prudšímu cenovému pohybu směrem dolů.
Na komoditních trzích oslabilo i zlato, které kleslo přibližně o 0,8 % na 4 950 dolarů za unci. Vyšší kurz dolaru totiž zdražuje zlato pro investory držící jiné měny. Stříbro ztratilo kolem 1,6 %. Vývoj potvrzuje, že silnější dolar může krátkodobě omezovat růst cen drahých kovů.
Pro investory je současná situace ukázkou propojenosti geopolitiky, měnové politiky a komoditních trhů. Opatrnost je patrná napříč aktivy – od akcií přes dluhopisy až po komodity. Klíčové bude, zda jednání mezi USA a Íránem přinesou konkrétní posun směrem k deeskalaci. Výsledek může výrazně ovlivnit nejen energetický sektor, ale i širší sentiment na globálních trzích.
