Asijské akciové trhy nabídly investorům smíšený obrázek, v němž se jasně oddělil vývoj v Japonsku od situace v Číně. Zatímco japonské indexy pokračovaly v silném růstu a posunuly se na nová historická maxima, čínské akcie své počáteční zisky odevzdaly poté, co Peking zpřísnil pravidla pro financování nákupů akcií na úvěr. Celkový regionální sentiment navíc zůstával opatrný kvůli negativním signálům z Wall Street a nejistotě kolem dalšího vývoje americké měnové politiky.
Hlavní pozornost investorů se soustředila na Japonsko, kde index Nikkei 225 posílil o více než jedno procento a uzavřel na rekordní hodnotě. Spolu s ním se na historické maximum dostal také širší index TOPIX. Japonské akcie tak navázaly na prudký růst z předchozích dní, který je tažen především kombinací politických spekulací a očekávání další fiskální podpory. Trhy reagovaly na zprávy, že premiérka Sanae Takaichi zvažuje rozpuštění dolní komory parlamentu a vypsání předčasných voleb již na začátku února.
Spekulace o volbách posílily sázky na to, že by vláda mohla získat silnější mandát k prosazení expanzivnější fiskální politiky. Investoři si od toho slibují nové stimuly, které by podpořily domácí ekonomiku a firemní zisky. Tento optimismus se rychle promítl do cen akcií, zejména u exportně orientovaných společností, kterým navíc pomohl slabší jen. Japonská měna oslabila na nejslabší úroveň za téměř dva roky, což tradičně zvyšuje konkurenceschopnost místních vývozců a zlepšuje jejich výsledky po přepočtu zahraničních tržeb.
Současně se ale objevují i varovné hlasy. Někteří analytici upozorňují, že pokračující fiskální expanze může dále zhoršit dlouhodobé veřejné finance Japonska. Předčasné volby by navíc mohly zkomplikovat a zpomalit schvalování klíčové legislativy, která vládě umožňuje vydávat nové dluhopisy na krytí rozpočtového deficitu. Tyto obavy zatím investory příliš netíží, ale v delším horizontu by se mohly stát významnějším tématem.
Zcela odlišný vývoj byl k vidění v Číně. Tamní akcie během dne nejprve výrazně posilovaly, ale následně otočily směr a zakončily obchodování v mírném záporu. Hlavním důvodem byl zásah regulátorů, kteří zvýšili minimální požadovanou marži pro financování nákupu akcií na úvěr na sto procent. Investoři tak musí při nákupu cenných papírů na úvěr složit plnou hodnotu investice, což výrazně zdražuje spekulativní obchodování.
Tento krok je jasným signálem snahy Pekingu omezit nadměrnou spekulaci a snížit systémová rizika na kapitálových trzích. Zároveň ale znamená brzdu pro nedávný růstový trend čínských akcií, který byl do značné míry tažen právě využíváním maržového financování. Změna politiky tak prakticky vymazala pozitivní dopad silných makroekonomických dat, podle nichž čínský obchodní přebytek v roce 2025 dosáhl rekordní úrovně a prudký růst dovozu v prosinci naznačil možné oživení domácí poptávky.
Hongkongský index Hang Seng dokázal udržet mírné zisky, především díky pokračující síle technologických titulů. Pozornost investorů zde přitahovaly zejména nové emise akcií v oblasti umělé inteligence. Několik čínských technologických společností vstoupilo v posledních dnech na burzu a vzbudilo značný zájem trhu. Jedna z nich zaznamenala výrazný růst ceny akcií poté, co představila nový model umělé inteligence vyvinutý výhradně na domácích čipech, což podpořilo i širší sektor výrobců polovodičů.
Optimismus v technologickém segmentu se částečně přelil i do dalších asijských trhů, i když celkový obraz zůstal spíše utlumený. Jižní Korea zaznamenala jen mírný růst poté, co předchozí technologicky tažená rally ztratila tempo. Australský a singapurský trh se pohybovaly bez výraznějších změn, zatímco indické akcie mírně oslabily kvůli obavám z možného zpřísnění amerických obchodních opatření vůči Indii.
Regionální sentiment zároveň ovlivňoval vývoj v USA. Futures na index S&P 500 mírně klesaly poté, co Wall Street ustoupila z rekordních hodnot v důsledku poklesu bankovních akcií. Investoři nyní vyčkávají na další výsledky amerických bank a na nové údaje o inflaci výrobců, které by mohly naznačit další směr měnové politiky. Tento globální kontext přispívá k opatrnosti, s níž se investoři v Asii rozhodují mezi realizací zisků a pokračováním v růstových sázkách.
V dalších obchodech ve středu ráno benchmarková americká ropa oslabila o 28 centů na 60,87 USD za barel. Mezinárodní standard Brent oslabil o 25 centů na 65,22 USD za barel.
Americký dolar posílil z 159,13 jenů na 159,17 jenů. Euro posílilo z 1,1647 USD na 1,1651 USD.
