Napětí mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nadále drží investory v defenzivě. Asijské akcie většinou oslabily, přičemž největší ztráty zaznamenala Jižní Korea. Růst cen ropy, obavy z inflace a jestřábí komentáře centrálních bank vytvářejí kombinaci rizik, která může krátkodobě držet trhy pod tlakem.
Hlavním zdrojem nervozity zůstává pokračující konflikt na Blízkém východě. Nepřátelství mezi Washingtonem, Jeruzalémem a Teheránem zatím nevykazuje známky uklidnění. Investoři se obávají především dvou faktorů: narušení globálního obchodu a růstu cen energií. Právě ropa představuje klíčový kanál, kterým se geopolitické napětí může přenést do světové ekonomiky v podobě vyšší inflace a slabšího růstu.
Regionální trhy reagovaly i na volatilní vývoj ve Spojených státech. Futures na index S&P 500 klesly přibližně o půl procenta, což signalizovalo slabší chuť riskovat. Přestože americký trh zatím nepodlehl panice, investoři zůstávají opatrní a vyčkávají na další vývoj.
Největší ztráty v Asii zaznamenal jihokorejský index KOSPI, který po dlouhém víkendu oslabil o více než čtyři procenta. Kromě geopolitického napětí zde sehrála roli také realizace zisků po silném únorovém růstu. Technologické společnosti jako SK Hynix a Samsung Electronics či automobilka Hyundai Motor, které v posledních týdnech těžily z optimismu kolem umělé inteligence, zaznamenaly poklesy v rozmezí pěti až osmi procent. Investoři tak vybírali zisky v sektorech, které byly v předchozím období tahouny trhu.
Japonské indexy Nikkei 225 a TOPIX rovněž klesly o více než dvě procenta. Nejistotu zde umocnila smíšená domácí makrodata. Kapitálové výdaje ve čtvrtém čtvrtletí sice prudce vzrostly a naznačily určitou odolnost ekonomiky, avšak míra nezaměstnanosti v lednu nečekaně vzrostla. Dodatečný tlak přinesly komentáře viceguvernéra Japonské centrální banky Rjóza Himina, který naznačil, že banka bude pravděpodobně pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Jestřábí tón měnové politiky tak přidal další vrstvu nejistoty.
Čínské akcie se držely relativně lépe. Indexy Shanghai Shenzhen CSI 300 a Shanghai Composite oslabily jen mírně. Investoři zde vyhlížejí nadcházející zasedání takzvaných „dvou schůzek“, kde má čínské vedení představit směr hospodářské politiky a pravděpodobně i obrysy 15. pětiletého plánu na období 2026 až 2030. Očekává se důraz na technologický a průmyslový rozvoj a spekuluje se o dalších stimulačních opatřeních, která by měla podpořit ekonomiku po několika letech slabšího růstu.
Hongkongský index Hang Seng klesl jen nepatrně. Ztráty pomohly tlumit energetické a technologické společnosti. PetroChina, CNOOC a ENN Energy patřily mezi nejvýkonnější tituly díky vyšším cenám ropy. Herní společnost NetEase posílila poté, co analytici Morgan Stanley potvrdili pozitivní doporučení a poukázali na potenciální zařazení do obchodního programu pevninské Číny.
Výjimkou v regionu byl Singapur. Index Straits Times vzrostl téměř o jedno procento, podpořený zisky místních energetických společností. Naopak futures na indický index Nifty 50 klesly, čímž navázaly na předchozí slabší seanci.
Australský index ASX 200 oslabil o více než jedno procento. Investoři zde sledují nadcházející data o hrubém domácím produktu za čtvrté čtvrtletí. Již zveřejněné údaje naznačily slabší výkon ekonomiky, zejména kvůli výrazně vyššímu deficitu běžného účtu a nižšímu příspěvku exportu k růstu. Dodatečné obavy vyvolala guvernérka Australské centrální banky Michele Bullocková, která připustila možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb. Upozornila přitom na riziko inflačních šoků způsobených prodlužujícím se konfliktem na Blízkém východě.
Z hlediska sektorů byly nejvíce pod tlakem letecké a turistické společnosti, které reagují na růst cen paliv a nejistotu v globálním cestování. Naopak energetické tituly profitovaly z vyšších cen ropy.
Celkově tak platí, že asijské trhy zůstávají citlivé na geopolitický vývoj i měnovou politiku. Pokud by konflikt dále eskaloval a ceny ropy pokračovaly v růstu, tlak na akcie by se mohl zvýšit. Zatím však převažuje spíše opatrnost než panika, přičemž investoři pečlivě vyhodnocují rizika i možné stimuly ze strany vlád a centrálních bank.
