Eskalace konfliktu na Blízkém východě se okamžitě promítla do nálady investorů v Asii. Po víkendových útocích Spojených států a Izraele na Írán přišla vlna výprodejů, která zasáhla většinu regionálních burz. Růst cen ropy a obavy z další destabilizace regionu podnítily přesun kapitálu z rizikových aktiv do bezpečnějších přístavů.
Asijské akcie v pondělí výrazně oslabily a navázaly na slabší závěr předchozího týdne na Wall Street. Americké trhy již v pátek reagovaly na nejistotu kolem dopadů umělé inteligence a úrokových sazeb. Futures na index S&P 500, označované kontraktem ESH26, klesly o 0,6 %, přičemž část počátečních ztrát byla později korigována.
Největší poklesy zaznamenaly Hongkong a Japonsko. Index Hang Seng ztratil 2,4 %, zatímco japonský Nikkei 225 oslabil o 1,6 %. Oba trhy byly výrazně zatíženy výprodeji technologických titulů. Širší japonský index TOPIX odepsal rovněž 1,6 %.
Čínské akcie se držely o něco lépe, ale i zde převládala negativní nálada. Index Shanghai Shenzhen CSI 300 klesl o 0,6 % a Shanghai Composite o 0,5 %. Australský ASX 200 oslabil o 0,5 %, singapurský Straits Times ztratil 1,8 % a futures na indický index Nifty 50 poklesly o 0,8 %.
Hlavním impulzem pro výprodeje byly víkendové vojenské operace, při nichž Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán a zabily stovky lidí, včetně nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Írán reagoval útoky na cíle v regionu a americké základny na Blízkém východě. Konflikt zatím nevykazuje známky uklidnění a představitelé Washingtonu i Tel Avivu naznačili, že operace budou pokračovat. Teherán zároveň slíbil tvrdou odvetu.
Ropné trhy reagovaly prudkým růstem cen, což dále podkopalo ochotu investorů riskovat. Vyšší ceny ropy představují pro řadu asijských ekonomik významné riziko, protože jsou silně závislé na dovozu této suroviny. Dražší energie mohou zvýšit inflační tlaky a zkomplikovat měnovou politiku centrálních bank v regionu.
Kromě geopolitických faktorů zatížil asijské trhy i technologický sektor. Investoři nadále vyhodnocují dopad umělé inteligence na tradiční softwarové společnosti. V únoru zaznamenaly akcie softwarových firem výrazné ztráty kvůli obavám z rostoucí konkurence nástrojů založených na umělé inteligenci. Tento trend pokračoval i na začátku nového týdne.
V Číně se pozornost investorů upíná k nadcházejícím zasedáním nejvyšších politických orgánů, která proběhnou mezi 4. a 11. březnem. Na těchto setkáních má být stanovena agenda pro 15. pětiletý plán země. Trh obecně očekává, že Peking představí další stimulační opatření, zejména s ohledem na postupné zpomalování hospodářského růstu v roce 2020.
Vývoj v USA rovněž přispěl k opatrnosti investorů. Silnější než očekávané údaje o inflaci výrobců zveřejněné v pátek vyvolaly obavy z přetrvávajících inflačních tlaků v největší ekonomice světa. Pokud by inflace zůstala zvýšená, mohlo by to znamenat delší období vyšších úrokových sazeb.
Regionální měnová politika navíc přidává další vrstvu nejistoty. Trhy začaly zohledňovat možnost dalších zvýšení úrokových sazeb Bank of Japan, a to i přes slabší údaje o domácí inflaci. V Austrálii se zároveň zvyšuje přesvědčení, že Reserve Bank of Australia bude v nadcházejících měsících pokračovat v utahování měnové politiky, protože země čelí oživení inflačních tlaků na konci roku 2025.
Pro investory to znamená kombinaci geopolitického rizika, inflačních obav a měnové nejistoty. Asijské trhy tak vstoupily do týdne s výrazně oslabenou chutí riskovat. Další vývoj bude záviset především na tom, zda se konflikt na Blízkém východě dále vyostří, a na signálech, které přijdou z centrálních bank a čínského politického vedení.
