Asijské akciové trhy ve středu oslabily poté, co investoři reagovali na výprodeje technologických titulů na Wall Street a slabší než očekávané obchodní výsledky z Japonska. Přestože většina indexů zaznamenala jen mírný pokles, technologický sektor čelil výraznějším ztrátám, a to zejména v Japonsku a Jižní Koreji. Negativní sentiment byl podpořen také obavami z kroků americké vlády vůči výrobcům čipů, nejistotou ohledně úrokových sazeb v USA a slabší poptávkou po japonském vývozu.
Prudké ztráty technologických akcií v Asii
Největší tlak zaznamenaly asijské technologické společnosti, které kopírovaly prudký pokles svých amerických protějšků. Investoři začali realizovat zisky po nedávném růstu a přesměrovávali své prostředky do méně rizikových aktiv. Japonský Nikkei 225 klesl o 1,5 %, zatímco širší index TOPIX odepsal 0,6 %. V Jižní Koreji oslabil index KOSPI o 1,8 %, což znamená jeho nejnižší hodnotu za posledních šest týdnů.
Mezi největší poražené patřila SoftBank Group Corp., která propadla o více než 8 %. Významné ztráty zaznamenal také jihokorejský výrobce paměťových čipů SK Hynix, který oslabil o 3,8 %, a tchajwanská TSMC, klíčový hráč na poli výroby polovodičů, jejíž akcie klesly rovněž o 3,8 %.
Pokles cen akcií byl tažen i americkým trhem, kde technologické tituly z takzvané Magnificent Seven zaznamenaly prudké ztráty. Nejvýrazněji oslabila Nvidia, jejíž akcie se propadly o 3,5 %, přičemž tato společnost je považována za jednoho z hlavních tahounů současného rozmachu umělé inteligence.
Napětí kolem americké politiky a výrobců čipů
Technologický sektor zasáhly také spekulace o tom, že americká vláda plánuje získat podíl ve vybraných výrobcích čipů, kteří obdrželi finanční podporu v rámci zákona CHIPS Act. Agentura Reuters informovala, že Washington již ohlásil záměr získat podíl v problémovém Intelu a nyní údajně zvažuje podobný postup vůči společnostem, jako jsou Samsung Electronics a TSMC. Tyto zprávy vyvolaly vlnu nejistoty, protože by mohly znamenat přísnější dohled nad čipovým průmyslem a zpřísnění obchodních podmínek.
Dalším faktorem, který přispěl k výprodejům, byla nejistota ohledně budoucí politiky Federálního rezervního systému (Fed). Investoři dosud očekávali, že Fed přistoupí k snížení úrokových sazeb na zářijovém zasedání, avšak poslední ekonomická data vyvolala pochybnosti, zda k tomu skutečně dojde. Pozornost se nyní soustředí na nadcházející projev předsedy Fedu Jeroma Powella na sympoziu v Jackson Hole, který by měl naznačit, zda se trhy mohou těšit na uvolnění měnové politiky.
Japonské obchodní výsledky a dopady na export
Japonské trhy se kromě výprodejů technologických akcií dostaly pod tlak i kvůli čerstvým statistikám o zahraničním obchodu. Z červencových údajů vyplývá, že země zaznamenala neočekávaný obchodní deficit, protože vývoz poklesl výrazně více, než se čekalo. Hlavními příčinami byly vyšší cla na japonské zboží vyvážené do USA a slabší poptávka v Číně, která je pro Japonsko klíčovým trhem.
Spojené státy sice v srpnu částečně snížily cla na japonské zboží na 15 %, ale investoři zatím zůstávají skeptičtí, zda tato změna pomůže exportu výrazněji oživit. Nejistota kolem japonského zahraničního obchodu přispěla k pokračujícímu poklesu tokijských indexů z jejich nedávných rekordních maxim.
Čínské akcie rostly, Hongkong oslabil
Zatímco technologický sektor čelil ztrátám, čínské akciové indexy si vedly poměrně dobře. Shanghai Shenzhen CSI 300 i Shanghai Composite vzrostly přibližně o 0,4 %, což odráží přesun investorů do netechnologických sektorů, zejména do finančnictví a energetiky.
Pozitivní náladu na čínských trzích podpořilo i rozhodnutí Čínské lidové banky (PBOC) ponechat referenční úrokové sazby beze změny, jak se očekávalo. Investoři zároveň věří, že Peking brzy zavede nové fiskální stimuly, aby podpořil růst domácí ekonomiky.
Naopak hongkongský index Hang Seng oslabil o 0,3 %, především kvůli ztrátám v technologickém sektoru. Mezi výrazně sledované tituly patřila společnost Xiaomi, která i přes oznámení silných výsledků za druhé čtvrtletí klesla o 0,3 %. Akcie firem Baidu a China Resources Power Holding oslabily o 1 %, zatímco AIA Group odepsala 0,8 %.
Indie pod tlakem amerických cel
Indické akcie se ve středu pohybovaly smíšeně, když index Nifty 50 krátce po otevření mírně klesl. Investoři reagovali na obavy spojené s americkými 50% cly na dovoz indického zboží. Spojené státy tento krok odůvodnily pokračujícími nákupy ruské ropy ze strany Indie, což vyvolává napětí mezi oběma zeměmi. Analytici varují, že kombinace vysokých cel a potenciálních omezení dodávek ropy může ohrozit indický hospodářský růst, zvláště když jednání mezi Washingtonem a Novým Dillí uvízla na mrtvém bodě.
Vývoj na komoditních a měnových trzích
Na komoditních trzích benchmarková americká ropa WTI zdražila o 12 centů na 61,89 USD za barel. Mezinárodní standard Brent posílil o 11 centů na 65,90 USD za barel.
Na devizových trzích americký dolar mírně oslabil z 147,66 na 147,52 jenů. Euro se obchodovalo za 1,1636 USD, což znamená pokles oproti předchozím 1,1648 USD.
