Páteční obchodování na asijských trzích bylo poznamenáno opatrností a nejistotou. Investoři totiž netrpělivě vyhlíželi klíčové rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o uvalení cel na dovozy z řady zemí. Zároveň se na trzích promítly i regionální faktory – především nové daňové návrhy jihokorejské vlády, slabé údaje z výrobního sektoru v Číně i Japonsku a smíšené makroekonomické výsledky z dalších zemí.
Celkově se dá říct, že obchodování bylo nerovnoměrné. Některé trhy si polepšily, jiné se propadly. Tento rozdílný vývoj byl výsledkem rozdílné expozice jednotlivých ekonomik vůči americkým clům a rozdílné struktury jejich exportu. Klíčovým faktorem zůstává, zda USA zavedou nová cla již od 1. srpna, jak avizoval prezident Trump, a jak silně to zasáhne globální obchodní řetězce.
Trump zvyšuje celní tlak, některé trhy reagují poklesem
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zintenzivnil celní opatření podpisem výkonného nařízení, které přináší vysoká „vzájemná cla“ na dovozy z více než dvanácti zemí. Cla se pohybují mezi 15 a 25 % podle původu zboží – například jihokorejský export bude zatížen 15 %, thajský 19 %, taiwanský 20 % a indický 25 %. Zvláštním bodem bylo zvýšení cel na kanadské zboží z 25 % na 35 %, přičemž důvodem je podle Trumpa nedostatečná snaha Kanady zabránit dovozu fentanylu do USA.
Tato oznámení zvyšují obavy z narušení globálních dodavatelských řetězců, snížení poptávky po exportu a možnosti odvetných opatření ze strany zasažených zemí. Reakce trhů byla smíšená – například japonský Nikkei 225 klesl o 0,4 %, zatímco širší index TOPIX naopak vzrostl o 0,4 %. V Singapuru se index Straits Times mírně zvýšil o 0,3 %, ale v Austrálii poklesl index S&P/ASX 200 o 0,8 %.
Čínské trhy zůstaly utlumené po silných ztrátách ve čtvrtek. Index Shanghai Composite byl téměř beze změny, stejně jako Shanghai Shenzhen CSI 300. Hongkongský Hang Seng stagnoval. Indické futures na index Nifty 50 byly rovněž beze změny. Naopak malajský index KLCI si připsal 1 %, což odráží relativní odolnost této ekonomiky vůči celním opatřením.
Jižní Korea pod tlakem kvůli daním
Jihokorejský trh se však propadl. Index KOSPI ztratil přes 3 % poté, co jihokorejské ministerstvo financí představilo plán na zvýšení daní pro podniky i investory. Cílem těchto kroků je zvýšit příjmy státního rozpočtu, které byly oslabeny předchozími daňovými škrty a dvouletým zpomalením růstu.
Podle návrhu by se sazba daně z příjmů právnických osob zvýšila z 24 % na 25 %, přičemž každé daňové pásmo by bylo navýšeno o jeden procentní bod. Daň z transakcí s cennými papíry by nově činila 0,05 % na trhu KOSPI a 0,2 % na KOSDAQ. Významná změna nastává i u kapitálových výnosů, kde se prahová hodnota pro velké akcionáře snižuje z 5 miliard wonů na 1 miliardu. Tento krok zasáhne zejména institucionální investory a významné vlastníky akcií.
Trh tyto kroky vnímal negativně, zejména v kontextu nejistoty kolem amerických cel. Investoři očekávají, že zvýšené daňové zatížení může snížit investiční aktivitu a zpomalit ekonomické oživení, které Jižní Korea začala pociťovat zejména díky růstu vývozu čipů.
Regionální data přináší smíšený obraz
Kromě politických rozhodnutí z USA a Jižní Koreje investoři sledovali i regionální makrodata. Čínský výrobní sektor podle údajů S&P Global PMI v červenci opět poklesl, a to kvůli slabé poptávce a útlumu exportních objednávek. Také japonská výrobní aktivita se v červenci snížila, přestože v červnu zaznamenala krátkou stabilizaci.
Z pozitivních zpráv zaujaly údaje o vývozu Jižní Koreje, který druhý měsíc po sobě vzrostl – a to díky poptávce po polovodičích a předzásobení před zavedením cel. V Austrálii mezitím údaje ukázaly, že růst cen výrobců ve 2. čtvrtletí zpomalil na nejnižší tempo za téměř čtyři roky. To zvyšuje pravděpodobnost, že Australská centrální banka může přistoupit k dalšímu snížení úrokových sazeb ve snaze podpořit ekonomiku.
Investoři tak balancují mezi globálními hrozbami (cla, geopolitika) a lokálními faktory (daně, inflace, makrodata), což vysvětluje, proč je vývoj na asijských trzích aktuálně tak nejednoznačný.
