Asijské akcie se ve středu vyvíjely smíšeně, když investoři zvažovali dopad cel prezidenta Donalda Trumpa po dalším dni ztrát na Wall Street.
Americké futures a ceny ropy byly vyšší.
Eskalace Trumpovy obchodní války krátce stáhla index S&P 500 o více než 10 % pod jeho rekord z minulého měsíce. Pohyby na hlavě přišly poté, co Trump zvýšil cla na kanadskou ocel a hliník, což přimělo kanadskou provincii Ontario zrušit přirážku, která ho rozzuřila.
Japonský benchmark Nikkei 225 si během ranního obchodování připsal 0,2 % na 36 880,79 bodu.
Hongkongský Hang Seng posílil o 0,3 % na 23 845,37 bodu, zatímco Shanghai Composite klesl o téměř 0,1 % na 3 377,95 bodu.
Australský index S&P/ASX 200 klesl o 1,7 % na 7 756,90 bodu. Jihokorejský index Kospi přidal 1,5 % na 2 575,39 bodu.
Ve středu se index S&P 500 propadl o 0,8 %, čímž hlavní ukazatel zdraví Wall Street uzavřel 9,3 % pod svým historickým maximem.
Průmyslový index Dow Jones ztratil 1,1 % na 41 433,48 bodu. Nasdaq Composite klesl o 0,2 % na 17 436,10 bodu.
Takovéto bezhlavé pohyby se stávají rutinou v této pro investory děsivé jízdě, kdy se Trump snaží přetvořit zemi a svět prostřednictvím cel a dalších politik. Akcie se převážně pohybovaly níže kvůli nejistotě ohledně toho, kolik bolesti je Trump ochoten pro ekonomiku vydržet, aby dosáhl toho, co chce.
„Trumpova celní politika má na trhy nadále destabilizující vliv a investoři se dohadují, která opatření budou buď přidána, nebo stažena příště,“ uvedl Tim Waterer, hlavní analytik trhu ve společnosti KCM Trade.
Trumpovy kroky a úterní komentáře Bílého domu toho příliš neobjasnily.
Trump připustil, že ekonomika by mohla pocítit určité „narušení“ kvůli clům, která prosazuje. Na úterní otázku, jak velkou bolest by byl Trump ochoten pro ekonomiku a akciový trh snést, odmítla tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová poskytnout přesnou odpověď. Již dříve však na tiskovém brífinku uvedla, že „prezident bude dbát na Wall Street i na Main Street“.
Trump zase dříve na sociálních sítích uvedl: „Jediná věc, která má smysl, je, aby se Kanada stala naším ceněným padesátým prvním státem. Tím by zcela zanikla všechna cla a vše ostatní.“
Akcie později během dne své ztráty zmírnily, a dokonce je nakrátko zcela eliminovaly poté, co ontarijský premiér prohlásil, že souhlasil se zrušením příplatku na elektřinu, který Trumpa tolik rozzuřil. Trump poté prohlásil, že „pravděpodobně“ vrátí cla na ocel a hliník uvalená na Kanadu na 25 %.
Úterní výkyvy následovaly po dalších varovných signálech blikajících ohledně ekonomiky, protože Trumpovo zavádění cel „ on – and – off -again“ vyvolává zmatek a pesimismus u amerických domácností a podniků.
Tato cla mohou ekonomiku přímo poškodit tím, že zvyšují ceny pro americké spotřebitele a narušují globální obchod. Ale i kdyby nakonec byla mírnější, než se obávali, všechny tyto bičující kroky by mohly způsobit, že americké společnosti a spotřebitelé nebudou ochotni investovat nebo utrácet.
Několik akcií velkých technologických firem se po nedávném výpadku trochu ustálilo. Například Tesla Elona Muska vzrostla o 3,8 % poté, co Trump prohlásil, že si koupí Teslu, aby tak vyjádřil podporu „Elonovu ‚dítěti‘“.
Ostatní superhvězdy velkých technologií, které v posledních letech vedly trh k jednomu rekordu za druhým, se také držely o něco pevněji. Společnost Nvidia přidala 1,7 % a snížila svou dosavadní letošní ztrátu na 19 %. Potýkala se s problémy, protože výprodej na trhu zasáhl zejména akcie, které byly považovány za příliš drahé v rámci šílenství Wall Street kolem technologií umělé inteligence.
Zpráva zveřejněná v úterý ráno ukázala, že američtí zaměstnavatelé na konci ledna inzerovali 7,7 milionu volných pracovních míst, přesně jak ekonomové očekávali. Je to nejnovější signál, že americký trh práce zůstává celkově relativně solidní, alespoň prozatím, poté, co ekonomika uzavřela loňský rok zdravým tempem.
Při obchodování s energiemi přidala referenční americká ropa 52 centů na 66,77 USD za barel. Mezinárodní standardní ropa Brent vzrostla o 51 centů na 70,07 USD za barel.
Při obchodování s měnami vzrostl americký dolar ze 147,78 jenu na 148,22 japonského jenu. Euro stálo 1,0902 dolaru, což znamená pokles z 1,0919 dolaru.
