Asijské akciové trhy se v pondělí obchodovaly smíšeně poté, co investoři zareagovali na kombinaci nepříznivých zpráv – zejména slabších údajů o zaměstnanosti ve Spojených státech a oznámení nové vlny amerických cel. Zatímco japonský index Nikkei prudce propadl kvůli silnějšímu jenu a zklamání z vývoje na Wall Street, ostatní regionální trhy vykázaly menší pohyby, protože tržní účastníci vyhodnocovali rozsah a možné dopady nové celní politiky prezidenta Donalda Trumpa.
Wall Street uzavřela minulý týden v červených číslech poté, co ministerstvo práce oznámilo, že v červenci přibylo pouze 73 000 pracovních míst mimo zemědělství, což bylo hluboko pod očekáváním.
Navíc došlo ke zpětné revizi dat za květen a červen směrem dolů. Míra nezaměstnanosti vzrostla z 4,1 % na 4,2 %, což ještě více umocnilo obavy investorů ohledně zpomalování americké ekonomiky. Kombinace těchto faktorů vedla ke spekulacím, že Federální rezervní systém by mohl přistoupit ke snížení úrokových sazeb již na zářijovém zasedání.
Na měnových trzích tyto obavy vyvolaly prudký pokles amerického dolaru. Výnosy státních dluhopisů klesly, což následně vedlo k posílení japonského jenu. Silnější jen pak tvrdě zasáhl japonské exportéry a přispěl k více než dvouprocentnímu poklesu indexu Nikkei 225. Tím se prakticky vymazalo mírné oživení, kterého trh dosáhl v předchozím týdnu.
V ostatních částech Asie byly reakce klidnější. Index Shanghai Composite i širší Shanghai Shenzhen CSI 300 zůstaly prakticky beze změny, zatímco hongkongský Hang Seng mírně vzrostl o 0,2 %. Australský index S&P/ASX 200 naopak ztratil 0,3 %. Singapurský Straits Times Index si připsal 0,7 %, stejně jako jihokorejský KOSPI, který se částečně zotavil po výrazném poklesu o téměř 4 % v pátek. V Jižní Koreji zůstává v centru pozornosti zvýšení daní z příjmů právnických osob a investic, které navrhuje tamní ministerstvo financí.
Důležitým tématem pro trhy zůstává také nová vlna celních opatření Spojených států. Prezident Trump podepsal výkonné nařízení, kterým uvalil cla v rozmezí 10 % až 41 % na dovoz z desítek zemí, včetně klíčových partnerů jako jsou Kanada, Indie, Brazílie či Tchaj-wan. Tím se průměrná výše amerických cel dostala na zhruba 18 %, což je nejvyšší úroveň od 30. let minulého století. Tento krok výrazně zneklidnil investory a způsobil další vlnu volatility na globálních trzích, zejména v regionech závislých na exportu.
Mnoho asijských společností se obává, že nové cla zhorší jejich přístup na americký trh, zpomalí objednávky a sníží marže. Tato situace komplikuje plánování a investiční strategie a zvyšuje nejistotu napříč celým regionem. Zatímco některé vlády se snaží čelit dopadům podporou domácí poptávky, jiné s napětím očekávají, zda Spojené státy nepřikročí k dalším obchodním restrikcím.
Na pozadí této turbulence se v pondělí ráno obchodovaly americké akciové futures mírně výše. Futures na index S&P 500 vzrostly o 0,41 %, futures na Nasdaq 100 o 0,44 % a futures vázané na Dow Jones Industrial Average přidaly 153 bodů, což představuje nárůst o 0,35 %. To však zatím nebylo vnímáno jako obrat trendu, spíše jako krátkodobá technická korekce po předchozím výprodeji.
V Indii trhy vyčkávají na středeční rozhodnutí centrální banky (RBI) ohledně úrokových sazeb. Futures na indický index Nifty 50 v pondělí mírně vzrostly o 0,1 %, ale investoři zůstávají opatrní kvůli globální nejistotě a vnitřním fiskálním výzvám.
Zatímco akciové trhy jsou pod tlakem zpráv o clech a horších makrodatech, tržní nervozitu podporují také rostoucí obavy z inflace. Nová cla by mohla zvýšit náklady na dovoz, a tím pádem i spotřebitelské ceny. To komplikuje úlohu centrálních bank, které se ocitají v těžké situaci mezi podporou ekonomiky a udržením cenové stability.
Závěrem lze říci, že asijské akcie se nacházejí ve stavu nejistoty a hledání směru. Investoři musí balancovat mezi obavami z globálního zpomalení, protekcionistickými opatřeními USA a možnými zásahy centrálních bank. Vývoj v následujících dnech bude pravděpodobně záviset na dalších datech z americké ekonomiky, rozhodnutích Fedu a reakcích na Trumpovu celní politiku, která může i nadále hýbat trhy napříč kontinenty.
