Asijské akciové trhy zakončily týden v mírně pozitivním duchu, přičemž hlavní roli sehrál technologický sektor. Investoři však zůstávají opatrní a pozorně sledují další vývoj geopolitického napětí mezi Spojenými státy a Íránem, stejně jako nadcházející klíčová makroekonomická data z amerického trhu práce.
Obchodování v regionu probíhalo v omezeném režimu, jelikož řada významných trhů, včetně Hongkongu, Austrálie a Singapuru, zůstala uzavřena kvůli svátku Velkého pátku. Nižší likvidita se tak promítla do celkově utlumené aktivity, což je v podobných situacích běžné a může vést k výraznějším cenovým výkyvům i při menších objemech obchodů.
Navzdory tomu si japonský index Nikkei 225 připsal solidní růst o 1,2 %, zatímco jihokorejský index KOSPI posílil téměř o 3 %. Za tímto pohybem stála především silná výkonnost technologických společností, které nadále těží z vysoké poptávky po polovodičích a infrastruktuře pro umělou inteligenci. Tento sektor zůstává jedním z hlavních tahounů globálních trhů a investoři v něm vidí dlouhodobý růstový potenciál.
Nálada na trzích se částečně stabilizovala poté, co Írán uvedl, že spolupracuje s Ománem na vytvoření mechanismu pro řízení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Tento klíčový dopravní uzel má zásadní význam pro globální dodávky ropy, a jakékoli narušení jeho fungování by mělo okamžité dopady na energetické trhy i širší ekonomiku. Signály o možné koordinaci proto investoři vnímali jako určité uklidnění situace.
Přesto zůstává geopolitické riziko výrazné. Americký prezident Donald Trump ve svém příspěvku na platformě Truth Social uvedl, že americká vojenská operace vůči Íránu zatím ani nezačala naplno a že další cíle mohou zahrnovat strategickou infrastrukturu, jako jsou mosty nebo elektrárny. Tato rétorika následovala po jeho dřívějším projevu, ve kterém připustil možnost zesílení vojenských operací v nadcházejících týdnech, aniž by poskytl jasný plán deeskalace. Právě tato nejistota zvyšuje nervozitu na globálních trzích.
Reakcí na rostoucí napětí byl i prudký růst cen ropy, která se ve čtvrtek dostala nad hranici 110 dolarů za barel. Vyšší ceny energií představují pro investory dvojí problém – na jedné straně zvyšují inflační tlaky, na druhé straně mohou brzdit ekonomický růst. Tento faktor je klíčový zejména pro centrální banky, které musí balancovat mezi podporou ekonomiky a kontrolou inflace.
Vývoj v Číně přinesl smíšené signály. Data ukázala zpomalení růstu sektoru služeb, když index RatingDog Services PMI klesl na hodnotu 52,1 z předchozích 56,7 bodu. Přesto zůstává nad hranicí 50 bodů, která odděluje expanzi od poklesu, což naznačuje pokračující, i když pomalejší růst. Čínské akciové trhy však reagovaly negativně – index Shanghai Composite oslabil o 0,9 % a index CSI 300 klesl o 0,6 %. Investoři tak nadále zpochybňují tempo oživení druhé největší ekonomiky světa.
Pozornost investorů se nyní upíná především k americkým datům z trhu práce, konkrétně k reportu nonfarm payrolls. Tento ukazatel patří mezi nejdůležitější indikátory kondice americké ekonomiky a má přímý dopad na rozhodování Federálního rezervního systému. Silná čísla by mohla oddálit případné snižování úrokových sazeb, zatímco slabší data by naopak mohla podpořit očekávání uvolnění měnové politiky.
Celkově tak trhy balancují mezi pozitivními impulzy z technologického sektoru a rostoucími geopolitickými a makroekonomickými riziky. Krátkodobý vývoj bude do značné míry záviset na kombinaci těchto faktorů, přičemž volatilita zůstává zvýšená.
