Asijské akciové trhy v pondělí výrazně posílily a navázaly tak na zisky z Wall Street, protože investoři stále více sázejí na to, že americký Federální rezervní systém (Fed) přistoupí už příští měsíc ke snížení úrokových sazeb. Optimismus posílily zejména holubičí signály předsedy Fedu Jeroma Powella, který ve svém pátečním projevu naznačil větší ochotu uvolnit měnovou politiku kvůli známkám ochlazování trhu práce. Přesto Powell zdůraznil, že je potřeba postupovat obezřetně, protože inflační tlaky zůstávají nejisté a mohou rozhodnutí Fedu dále komplikovat.
Podle nástroje CME FedWatch trhy po Powellově projevu zvýšily své sázky na snížení sazeb o 25 bazických bodů už na zářijovém zasedání. To vytvořilo pozitivní náladu nejen na amerických trzích, ale i v celé Asii, protože nižší úrokové sazby zpravidla zvyšují atraktivitu rizikových aktiv, podporují tok zahraničního kapitálu a posilují poptávku po technologických akciích.
Největší příběh dne se odehrával v Číně a Hongkongu, kde technologické tituly vedly růst regionálních indexů. Shanghai Shenzhen CSI 300 vzrostl o 1,3 % a Shanghai Composite si připsal 1 %, zatímco hongkongský Hang Seng posílil o 2,2 %. Index CSI 300 se dostal na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2022 a Shanghai Composite se přiblížil k desetiletému maximu. Tento prudký nárůst odráží rostoucí důvěru investorů v oživení čínské ekonomiky, která těží ze stabilizace domácího růstu a postupného zlepšování obchodních vztahů se Spojenými státy.
Významně k růstu přispěl sektor technologií a umělé inteligence. Podle HSBC mají čínské trhy stále silný růstový potenciál díky vysoké domácí likviditě, vládní podpoře a boomu infrastruktury pro AI. Analytici banky proto zvýšili své cílové hodnoty pro čínské akciové indexy na konci roku a očekávají, že tento trend bude pokračovat. Čínské trhy navíc těží z dominance v oblasti biotechnologií, která se stává dalším důležitým zdrojem růstu.
Hongkongský Hang Seng se dostal na čtyřleté maximum, a to hlavně díky ziskům místních technologických firem a výrobců čipů. Pozitivní náladu podpořila i očekávání, že nižší sazby v USA sníží náklady na financování a zvýší atraktivitu technologického sektoru pro dlouhodobé investory.
Sektor výrobců čipů zažil zvlášť výrazný růst. Peking totiž vyzývá čínské společnosti vyvíjející technologie umělé inteligence, aby upřednostňovaly domácí čipy před zahraničními. Tento krok přichází krátce poté, co Nvidia získala povolení k obnovení prodeje svého vysoce žádaného čipu H20 v Číně. Peking ale zároveň varoval místní vývojáře před přílišnou závislostí na zahraničních dodavatelích.
Čínské čipové akcie zaznamenaly další impuls po zprávě, že přední vývojář AI DeepSeek představil nový model optimalizovaný pro čínské čipy. Semiconductor Manufacturing International Corp (SMIC), největší čínský výrobce čipů, posílil v hongkongském obchodování o více než 6 %, zatímco Hua Hong Semiconductor Ltd dosáhl čtyřletého maxima, než část zisků mírně odevzdal. Cambricon Technologies Corp Ltd, významný výrobce čipů pro AI, vzrostl v šanghajském obchodování o 8,3 % na své historické maximum.
Širší asijské trhy také profitovaly z rostoucích očekávání snížení sazeb. Japonské indexy Nikkei 225 a TOPIX přidaly 0,7 % a 0,3 %, zatímco jihokorejský Kospi vzrostl o 1 %, podpořený zisky technologických společností a výrobců polovodičů. Singapurský Straits Times zaznamenal mírný růst a australský ASX 200 vzrostl o 0,2 %, čímž se udržel poblíž rekordních hodnot.
Specifickou pozornost si zasloužily také indické trhy, které sice zaostaly za ostatní Asií, ale index Nifty 50 vzrostl v dopoledním obchodování o 0,3 %. Investoři v Indii sledují blížící se termín Trumpových 50% cel na dovoz, která vstoupí v platnost 27. až 28. srpna. Ta jsou zaměřena hlavně na omezení nákupů ruské ropy ze strany Dillí. Indická vláda se snaží dopady zmírnit sérií daňových reforem, které mají podpořit domácí ekonomiku a zvýšit atraktivitu místních trhů pro investory.
Také na komoditních trzích bylo rušno. Cena americké WTI ropy vzrostla o 8 centů na 63,74 USD za barel, zatímco Brent přidal 4 centy na 67,26 USD. Na devizovém trhu americký dolar posílil vůči japonskému jenu z 146,88 na 147,22 JPY, zatímco euro oslabilo z 1,1727 USD na 1,1707 USD.
V jednotlivých akciových titulech zaujal výrazný růst Intelu, který posílil o 5,5 % poté, co prezident Donald Trump oznámil, že výrobce čipů souhlasil s tím, že poskytne americké vládě 10% podíl ve společnosti. Tento krok má posílit domácí výrobu čipů a snížit závislost na asijských dodavatelích.
Celkově se tak kombinace očekávaného snížení sazeb, rostoucího čínského technologického sektoru a strategických kroků USA v oblasti polovodičů postarala o nový impuls pro globální trhy. Klíčovým faktorem pro další vývoj bude nadcházející rozhodnutí Fedu, ale i to, jak se vyvine situace kolem Trumpových cel a čínské podpory domácího čipového průmyslu.
