Asijské akciové trhy zakončily týden v pozitivním duchu a navázaly na silný výkon Wall Street, přičemž hlavní pozornost investorů se soustředila na Japonsko. Tamní centrální banka zvýšila úrokové sazby na nejvyšší úroveň za posledních třicet let a zároveň naznačila, že cyklus zpřísňování měnové politiky ještě nemusí být u konce. Tento krok potvrdil, že Japonsko se definitivně vzdaluje éře extrémně uvolněné politiky, která charakterizovala tamní ekonomiku po většinu posledních dekád.
Rozhodnutí Bank of Japan zvýšit základní sazbu na 0,75 % bylo trhy do značné míry očekáváno, a proto bezprostřední reakce nebyla dramatická. Nejvýraznějším pohybem bylo oslabení jenu, který investoři prodávali v reakci na skutečnost, že reálné úrokové sazby zůstávají i po zvýšení hluboko v záporných hodnotách. Trh tak spíše než samotné zvýšení sazeb sledoval tón následné komunikace guvernéra Kazua Uedy a jeho náznaky ohledně dalšího vývoje.
Guvernér Bank of Japan připustil, že neutrální úroveň úrokových sazeb by se mohla pohybovat v poměrně širokém pásmu mezi 1,0 % a 2,5 %. To mezi investory vyvolalo opatrnost, protože takový výhled naznačuje možnost dalšího zpřísňování i v roce 2026. V současnosti trhy započítávají spíše jedno další zvýšení sazeb v příštím roce, přibližně na úroveň 1,0 %, nicméně jakékoli náznaky agresivnějšího postupu by mohly mít výrazný dopad na měnové i akciové trhy.
Makroekonomická data z Japonska tento posun v politice podporují. Jádrová inflace se v listopadu meziročně držela na úrovni 3,0 %, což potvrzuje, že cenové tlaky zůstávají zvýšené a dávají centrální bance prostor k dalším krokům. Právě kombinace stabilní inflace a postupně se zlepšujících ekonomických dat posiluje argument, že normalizace měnové politiky je dlouhodobým trendem, nikoli jednorázovým krokem.
Akciové trhy v regionu reagovaly převážně růstem. Japonský index Nikkei posílil o více než jedno procento a navázal na noční rally v USA. Zisky zaznamenaly i další trhy, včetně Jižní Koreje a Tchaj-wanu, kde náladu podpořily silné výsledky společnosti Micron Technology. Technologický sektor tak znovu sehrál klíčovou roli v růstu regionálních indexů, což potvrzuje jeho význam v globálním investičním sentimentu.
Širší index MSCI pro asijsko-pacifický region mimo Japonsko rovněž posílil, zatímco čínské akcie zaznamenaly umírněné zisky. Pozornost investorů v Číně přitáhla zejména zpráva o dohodě společnosti ByteDance s významnými investory, která má umožnit pokračování provozu aplikace TikTok na americkém trhu. Tento krok byl vnímán jako snaha snížit regulatorní rizika, jež dlouhodobě zatěžují technologický sektor.
Pozitivní náladu v Asii podporovalo i dění ve Spojených státech. Wall Street reagovala růstem na zpomalení inflace spotřebitelských cen na 2,7 %, což posílilo naděje na postupné snižování úrokových sazeb Federálním rezervním systémem. Přesto analytici upozorňují, že tato data mohou být částečně zkreslena dřívějším omezením fungování americké vlády, a nelze z nich vyvozovat jednoznačné závěry.
Dluhopisové trhy přijaly americká inflační data s opatrným optimismem. Výnosy desetiletých státních dluhopisů zůstaly relativně stabilní a mírně pod nedávnými maximy, což naznačuje, že investoři zatím nepřehodnocují své dlouhodobé scénáře výraznějším způsobem. Očekávání ohledně snižování sazeb v USA se změnila jen mírně, přičemž vyšší pravděpodobnost se nyní přikládá březnovému zasedání Fedu.
V Evropě byla situace méně jednoznačná. Bank of England sice sazby snížila, ale velmi těsným hlasováním, což signalizuje opatrnost ohledně dalšího uvolňování politiky. Evropská centrální banka naopak zůstala výrazně jestřábí a naznačila, že cyklus snižování sazeb se blíží ke konci. Tyto rozdíly v přístupu centrálních bank se odrazily i na vývoji evropských futures, které se pohybovaly spíše v záporném pásmu.
Na komoditních trzích zlato oslabilo o 0,3 % na 4 319 USD za unci a stále nedosahuje svého říjnového maxima 4 381 USD. Stříbro se po svém raketovém růstu dostalo do fáze realizace zisků, ale palladium a platina zůstaly v poptávce.
Ceny ropy našly určitou podporu v možnosti dalších sankcí USA proti Rusku a rizikům dodávek způsobeným blokádou venezuelských ropných tankerů.
Brent mírně poklesl o 0,2 % na 59,71 USD za barel, zatímco americká ropa oslabila o 0,3 % na 56,00 USD za barel.
Dolar posílil z 155,53 jenů na 156,08 jenů. Euro oslabilo z 1,1723 USD na 1,1719 USD.
Cena bitcoinu vzrostla na přibližně 86 900 USD.
