Asijské akcie v pátek znovu oslabily, když investoři reagovali na oznámení prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových obchodních cel a na pokračující propady v technologickém sektoru. Největší ztráty utrpěly farmaceutické společnosti, které se ocitly přímo v centru Trumpovy obchodní politiky. Na druhé straně japonský trh se dokázal držet v plusu, protože mírnější inflační data podpořila očekávání, že Bank of Japan nebude v dohledné době zvyšovat úrokové sazby.
Regionální vývoj kopíroval negativní náladu z Wall Street, kde americké akcie klesaly třetí den v řadě. Důvodem byla především nejistota ohledně vývoje úrokových sazeb v USA a obavy z inflace. S&P 500 Futures se během asijské seance držely poblíž nuly, protože investoři vyčkávali na nová data o indexu cen výdajů na osobní spotřebu (PCE), které Federální rezervní systém považuje za klíčový ukazatel inflace.
Největší tlak v Asii přineslo oznámení o 100% dovozním clu na všechny značkové a patentované farmaceutické výrobky, které má začít platit 1. října. Tento krok se dotýká řady asijských exportérů, kteří jsou výrazně závislí na americkém trhu. Trump zároveň uvedl, že společnosti, které přesunou výrobu do Spojených států, budou mít možnost se clům vyhnout. Tento detail sice přinesl určitou úlevu, ale zároveň ukázal, že se jedná o krok zaměřený na posílení domácí výroby na úkor zahraničních konkurentů.
Na trzích se to okamžitě projevilo. Jihokorejský index Kospi oslabil o 2,1 %, což byl nejhorší výkon v regionu. Hongkongský Hang Seng odepsal 0,8 % a čínské indexy Shanghai Shenzhen CSI 300 a Shanghai Composite se propadly o 0,3 % až 0,5 %. Mezi jednotlivými společnostmi ztrácely jihokorejská Samsung Biologics a hongkongská WuXi Biologics v rozmezí 1,7 % až 4 %. V Japonsku oslabila Daiichi Sankyo o 1,9 % a indické farmaceutické firmy Sun Pharmaceutical a Dr Reddy’s Laboratories ztratily 0,6 % a 2,4 %. Indický farmaceutický sektor je přitom silně navázán na vývoz do USA, i když větší část tvoří generické léky, které se zdají být z nových cel vyňaty.
Technologické akcie v Asii rovněž oslabily. Investoři se obávají přehřátí sektoru umělé inteligence, což zesílily zprávy o vysokých investicích a možných rizicích spojených s kruhovým financováním. Největší zásah utrpěly společnosti zabývající se výrobou čipů. Wall Street Journal navíc informoval, že Trumpova administrativa hledá způsoby, jak snížit závislost USA na dovozu polovodičů, a plánuje výrazně posílit domácí produkci. To vyvolalo otázky o budoucím postavení asijských výrobců na americkém trhu.
Jihokorejské společnosti SK Hynix a Samsung Electronics klesly o 3 % až 6 %, tchajwanská TSMC, klíčový dodavatel společnosti Nvidia, ztratila téměř 2 %. Čínské a hongkongské technologické akcie následovaly tento trend – Xiaomi poklesla o 5 %, a to i přes zvýšení cílové ceny od Goldman Sachs, zatímco Alibaba a Tencent odevzdaly část zisků z počátku týdne.
Pozornost přitáhla i zpráva, že Nvidia investuje 100 miliard dolarů do OpenAI, což vyvolalo spekulace o rostoucím riziku investiční bubliny v AI sektoru. Mnozí investoři proto začali vybírat zisky z nedávného prudkého růstu technologických akcií, což dále prohloubilo ztráty na regionálních trzích.
Japonský trh byl jednou z mála výjimek. Indexy Nikkei 225 a TOPIX vzrostly o 0,1 % a 0,6 %. Růst byl podpořen zejména zveřejněním tokijského indexu spotřebitelských cen, který ukázal na ochlazení inflace. Základní inflace se zmírnila oproti předchozím měsícům a to vedlo investory k přesvědčení, že Bank of Japan ponechá svou politiku nadále uvolněnou. Slabší inflace navíc zatlačila na japonský jen, což zlepšilo vyhlídky exportně orientovaných společností a přispělo k mírnému růstu akcií.
Širší asijské trhy zůstaly spíše smíšené. Australský ASX 200 přidal 0,1 % a singapurský Straits Times 0,3 %. Naproti tomu indický index Nifty 50 klesl o 0,4 % a prodloužil sérii ztrát z počátku týdne. Indické akcie byly navíc pod tlakem nejistoty ohledně obchodních vztahů s USA, zejména poté, co Washington uvalil na Indii 50% cla v souvislosti s nákupem ruské ropy.
Na komoditních trzích cena ropy WTI vzrostla o 30 centů na 65,28 USD za barel a Brent zdražil o 25 centů na 69,67 USD. Na devizových trzích dolar mírně oslabil na 149,73 jenů a euro posílilo na 1,1676 USD. Tyto pohyby odrážejí kombinaci geopolitických vlivů a očekávání ohledně dalšího vývoje měnové politiky ve světě.
Celkově páteční obchodování ukázalo, že asijské trhy zůstávají velmi citlivé na kombinaci obchodní politiky USA, vývoje technologického sektoru a inflačních dat. Trumpova nová cla a nejistota kolem umělé inteligence posílily volatilitu, zatímco Japonsko si díky mírnější inflaci dokázalo zachovat relativní stabilitu.
