Asijské akciové trhy ve čtvrtek ztratily své rané zisky, protože investoři vyhodnocovali výsledek setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Přestože šlo o očekávaný diplomatický okamžik, schůzka nepřinesla konkrétní detaily ohledně pokroku v obchodních jednáních, což otevřelo prostor k obnovení nejistoty na trzích. V kontextu geopolitických vztahů, měnové politiky a domácích ekonomických signálů v jednotlivých zemích byla reakce investorů spíše zdrženlivá než optimistická.
Před schůzkou byly očekávání trhů relativně solidní, protože obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou se dlouhodobě podepisuje na podnikatelské důvěře, globálních dodavatelských řetězcích i ochotě investorů riskovat. Trump po jednání uvedl, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou „skvělé“ a Si Ťin-pching hovořil o dosažení „základního konsensu“, ovšem bez jasného popisu konkrétních kroků. Tato neurčitost potlačila počáteční optimismus a vedla k redukci pozic v akciích, které byly před schůzkou nakupovány v očekávání pozitivního obratu.
Čínské indexy Shanghai Composite i CSI 300 oslabily o 0,2 %, zatímco hongkongský Hang Seng odepsal 0,1 %. Jihokorejský index KOSPI zpočátku rostl až o 1,2 %, ale velkou část zisku nakonec odevzdal a obchodoval se jen mírně výše. Tyto trhy odrážejí citlivost regionu na vývoj americko-čínských vztahů – každé náznaky dohody mohou posílit důvěru, zatímco jakákoli nejasnost nebo zpoždění ji naopak tlumí.
Zatímco geopolitika dominovala zprávám, investoři se současně zaměřili na kroky centrálních bank. Bank of Japan ponechala svou krátkodobou úrokovou sazbu na úrovni 0,5 %, což bylo v souladu s očekáváním. Index Nikkei 225 nejprve vzrostl na nové historické maximum 51 638 bodů, ale následně zisk odevzdal a skončil mírně v mínusu. TOPIX však zůstal vyšší, což naznačuje, že optimismus není v japonské ekonomice zcela vyčerpaný. Důležitou roli zde hraje stále slabý jen a mírně vyšší domácí inflace, která podporuje firemní zisky i spotřebu.
Naproti tomu pozornost investorů na globálních trzích nadále směřuje k americkému Federálnímu rezervnímu systému. Fed ve středu snížil svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů, což představuje již třetí snížení v letošním roce. Tento krok byl očekávaný, ale komentář předsedy Jerome Powella trhy překvapil. Powell uvedl, že další snížení sazeb v prosinci není jisté a bude záviset na ekonomických datech v nadcházejících týdnech. To signalizuje, že uvnitř Fedu panuje méně jednoty, než trh předpokládal.
Pro investory je takový vývoj komplikovaný. Vyšší úrokové sazby obecně představují tlak na růstové akcie, protože zvyšují náklady financování a snižují hodnotu budoucích výnosů. Zároveň však obavy z přílišného zpomalení ekonomiky mohou podpořit poptávku po bezpečnějších aktivech, jako jsou státní dluhopisy nebo drahé kovy.
Australský index S&P/ASX 200 klesl o 0,5 %, což odráží kombinaci slabšího výkonu cyklických odvětví a citlivosti ekonomiky na globální obchodní vývoj. Podobně singapurský Straits Times Index oslabil o 0,4 % a indický Nifty 50 odepsal 0,3 %. Tyto regionální ztráty ukazují, že sentiment v celé Asii byl spíše defenzivní.
Na komoditních trzích mezitím cena americké referenční ropy klesla na 60,24 USD za barel a Brent se obchodoval poblíž 64,10 USD. Slabší očekávání globální poptávky po energii souvisejí jak s geopolitickým vývojem, tak s nejistotou ohledně globálního hospodářského cyklu. Americký dolar přitom mírně posílil proti jenu, zatímco euro vůči dolaru také mírně získalo.
Celkově lze vývoj shrnout jako kombinaci opatrnosti, nejistoty a vyčkávání na konkrétní kroky. Trhy očekávají další jasnější signály – jak ze strany Fedu, tak z diplomatických jednání mezi USA a Čínou. Dokud bude atmosféra založena na neurčitých prohlášeních a nepřesných termínech, investoři pravděpodobně zůstanou zdrženliví.
