Asijské akciové trhy zahájily pondělní obchodování převážně poklesem, protože investory znepokojily výběry zisků u japonských technologických společností a celková nervozita kolem vývoje v sektoru polovodičů a umělé inteligence. Oslabení bylo patrné zejména v Japonsku a Jižní Koreji, zatímco čínské trhy se nadále drží v růstovém trendu díky optimistickým očekáváním ohledně domácích podniků v oblasti AI.
Obchodní aktivita byla celkově utlumená kvůli svátku Labor Day ve Spojených státech, což snížilo objem obchodů. Futures na Wall Street a evropské akcie sice mírně posílily, ale převládá opatrnost, protože investoři čekají na zásadní ekonomická data z USA.
Klíčová data z USA rozhodnou o směru trhů
Tento týden bude na amerických trzích ve znamení důležitých makroekonomických statistik. Investoři očekávají výsledky průzkumů v průmyslovém a službovém sektoru a v pátek klíčovou zprávu o mzdách a zaměstnanosti za srpen. Průměrný odhad analytiků předpokládá nárůst počtu pracovních míst o 75 000, nicméně projekce se výrazně liší – od nulového přírůstku až po více než 110 000 nových míst.
Očekává se také růst nezaměstnanosti na 4,3 %, což by mohlo zvýšit pravděpodobnost, že Federální rezervní systém (Fed) na svém zasedání 17. září přistoupí ke snížení úrokových sazeb. Podle tržních futures se šance na tento krok pohybuje kolem 90 %. Jak upozornil Michael Feroli, hlavní ekonom pro USA ve společnosti JPMorgan, Fed by od dalšího snižování sazeb odradilo pouze výrazně lepší číslo z trhu práce, než jaké trh očekává.
Nižší úrokové sazby by mohly poskytnout významnou podporu akciovým trhům. Investoři připomínají, že historicky bývá září pro index S&P 500 nejslabším měsícem roku za posledních 35 let, což zvyšuje význam jakýchkoliv podpůrných opatření.
Japonsko oslabuje, Čína posiluje
Japonský index Nikkei 225 klesl o 1,6 %, přičemž hlavní roli sehrál výrazný propad společnosti Advantest, jejíž akcie oslabily o 9 % po prudkém růstu o 49 % za poslední tři měsíce. Jihokorejský Kospi odepsal 0,7 %, zatímco indonéské trhy ztratily 1,5 % v reakci na politické protesty, které přiměly centrální banku zasáhnout na podporu domácí měny.
Naopak čínské trhy zůstávají silné. Nejširší index MSCI pro akcie v asijsko-pacifickém regionu mimo Japonsko vzrostl o 0,4 %, a navázal tak na čtyřleté maximum dosažené minulý týden. Tento růst táhnou především čínské blue chips, které v srpnu posílily o 10 %. Investoři oceňují silnou domácí likviditu a pozitivní vývoj v sektoru AI a cloudových služeb.
Výrazný růst zaznamenala Alibaba, jejíž akcie v Hongkongu vzrostly o téměř 19 %, což je největší jednodenní zisk od začátku roku 2022. Důvodem je optimismus ohledně cloudového byznysu společnosti a zprávy, že DeepSeek pro trénování některých svých AI modelů zvolila čipy Huawei.
Makrodata z Číny ukazují stabilizaci
Další podporou pro čínský trh je RatingDog Čína General Manufacturing PMI sestavovaný S&P Global, který v srpnu vzrostl na 50,5 bodu oproti červencovým 49,5 bodům. Překonání hranice 50 bodů naznačuje expanzi výrobní aktivity a potvrzuje, že čínský průmysl se dokáže adaptovat i přes přetrvávající nejistotu v globálním obchodu.
Politika USA a nejistota kolem cel
Investoři zároveň sledují pokračující spory ohledně amerických celních opatření. Odvolací soud nedávno rozhodl, že mnoho z cel prezidenta Donalda Trumpa bylo uloženo nelegálně, ale ponechal je v platnosti alespoň do poloviny října, kdy se očekává odvolání k Nejvyššímu soudu. To vyvolává nejistotu ohledně již uzavřených či připravovaných obchodních dohod.
Podle Paula Ashwortha ze společnosti Capital Economics by případné potvrzení rozhodnutí Nejvyšším soudem mohlo donutit americké ministerstvo financí vrátit až 100 miliard dolarů vybraných dodatečných cel. To by výrazně ovlivnilo nejen americkou ekonomiku, ale i globální obchodní prostředí.
Politické tlaky na Fed a dopad na měny
Dalším zdrojem napětí je politický tlak na Fed. Guvernérka Lisa Cooková se v úterý chystá předložit nové argumenty proti svému propuštění a ve čtvrtek proběhne slyšení o potvrzení Stephena Mirana, kandidáta prezidenta Trumpa na další pozici ve vedení Fedu. Tyto události sledují investoři velmi pozorně, protože mohou ovlivnit měnovou politiku a nezávislost centrální banky.
Politická nejistota přispěla k oslabení amerického dolaru, který minulý měsíc klesl o 2,2 % na úroveň 97,791. Euro mezitím posílilo o 0,3 % na 1,1710 USD, zatímco dolar vůči japonskému jenu se držel na 146,93 JPY.
Komoditní trhy pod vlivem sazeb a dolaru
Na trhu s drahými kovy těží zlato z poklesu dolaru a rostoucí pravděpodobnosti snížení sazeb. Cena vzrostla o 1 % na čtyřměsíční maximum 3 481 USD za unci. Také ropa zaznamenala pokles – Brent oslabil o 0,4 % na 67,21 USD za barel a americká WTI klesla o 0,4 % na 63,78 USD. Investoři vyčkávají na další informace o plánovaném zvýšení produkce OPEC+ v nadcházejících měsících.
