Asijské akciové trhy zakončily páteční obchodování v pozitivním duchu, i když vývoj nebyl ve všech regionech stejný. Investoři se opírali o rekordní závěr na Wall Street, kde technologické společnosti v čele s Intelem a Nvidií přinesly výraznou podporu celkovému sentimentu. Zároveň se však v Japonsku objevila nervozita po rozhodnutí tamní centrální banky, která ponechala úrokové sazby beze změny, ale oznámila plán prodeje svých rozsáhlých podílů v ETF a REIT. Tento krok vyvolal obavy, že dosavadní podpora japonských trhů ze strany Bank of Japan se může začít oslabovat.
Na Wall Street v předchozí seanci zavřely hlavní indexy na historických maximech. Největší pozornost si získala akcie společnosti Intel, která vyskočila o více než 20 % poté, co Nvidia oznámila investici ve výši 5 miliard dolarů a zároveň plány na společný vývoj procesorů nové generace. Tento krok potvrdil významnou spolupráci mezi dvěma technologickými giganty a posílil přesvědčení investorů, že sektor polovodičů zůstává klíčovým motorem růstu amerických trhů. Futures na americké akcie se však v ranních hodinách obchodovaly beze změny, což ukazovalo na vyčkávání po prudkém růstu.
V Japonsku Bank of Japan ponechala základní krátkodobou úrokovou sazbu na 0,5 %, což bylo očekáváno vzhledem k ochlazujícímu exportu a globálním rizikům. Překvapením ale bylo oznámení, že začne prodávat své podíly v ETF a realitních fondech REIT. Trh tento signál vyhodnotil jako možný krok k omezení jedné z dlouhodobých forem podpory, jelikož BOJ byla v posledních letech jedním z největších kupců ETF, čímž udržovala poptávku a stabilitu na japonském trhu. Index Nikkei 225, který během seance vzrostl na rekordní hodnotu 45 852,75 bodů, nakonec obrátil směr a propadl se o 1 %. Podobně širší index TOPIX smazal své zisky a zakončil seanci o 0,3 % níže. Analytici upozorňují, že hodnota ETF držených Bank of Japan dosahuje přibližně 79,5 bilionu jenů, a jejich postupný prodej tak může mít výrazný vliv na trh.
Dalším faktorem byla i inflace v Japonsku. Páteční data ukázala, že jádrový index spotřebitelských cen meziročně vzrostl o 2,7 %, což je pokles z červencových 3,1 %, ale zároveň již 30. měsíc v řadě zůstává nad dvouprocentním cílem centrální banky. Inflace očištěná o ceny energií a čerstvých potravin dosáhla 3,3 %, což ukazuje na mírné zpomalení, ale stále naznačuje přetrvávající cenové tlaky.
V Číně se investoři soustředili na vývoj technologického sektoru a očekávaný telefonát mezi prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jednat se mělo o obchodních vztazích a budoucnosti aplikace TikTok na americkém trhu. Index Shanghai Shenzhen CSI 300 vzrostl o 0,3 %, zatímco Shanghai Composite se obchodoval mírně níže. Zajímavým momentem byly zprávy, že čínský regulátor internetu nařídil domácím technologickým společnostem zastavit nákupy čipů umělé inteligence od Nvidie a dokonce zrušit stávající objednávky. To paradoxně podpořilo domácí výrobce čipů, jejichž akcie prudce posílily. Mezi největší vítěze patřily společnosti Semiconductor Manufacturing International Corp a Hua Hong Semiconductor, jejichž tituly obchodované v Hongkongu se dostaly na přední příčky růstu. Hang Seng si připsal 0,2 %, čímž podpořil širší pozitivní náladu na čínských trzích.
Investoři také reagovali na středeční rozhodnutí americké centrální banky Fed, která snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů na pásmo 4,00 % až 4,25 %. Šlo o první snížení od prosince, které mělo za cíl podpořit zpomalující ekonomiku. Fed zároveň naznačil, že letos mohou přijít ještě dvě další čtvrtprocentní snížení, zatímco další krok se očekává v roce 2026. Předseda Jerome Powell ale zdůraznil, že tempo uvolňování bude záviset na příchozích datech, zejména o inflaci a zaměstnanosti.
Na dalších asijských trzích byl vývoj smíšený. Australský S&P/ASX 200 posílil o 0,7 %, když se investoři vraceli do akcií po předchozích ztrátách. Jihokorejský Kospi klesl o 0,5 %, i když během seance vystoupal na nové historické maximum 3 467,89 bodů. Singapurský Straits Times zůstal téměř beze změny a indický Nifty 50 při otevření trhu oslabil o 0,2 %.
Na komoditních trzích zůstala ropa pod tlakem. Americká lehká ropa WTI klesla o 19 centů na 63,38 USD za barel a mezinárodní benchmark Brent se snížil o 11 centů na 66,81 USD za barel. Na měnovém trhu oslabil americký dolar z 147,92 jenů na 147,38 jenů a euro kleslo z 1,1790 USD na 1,1774 USD.
Celkově tak páteční obchodování ukázalo na rozdílné trendy mezi jednotlivými regiony. Zatímco Spojené státy těží z technologického boomu a podpory Fedu, Japonsko se dostalo pod tlak kvůli plánům centrální banky na prodej ETF a Čína řeší rostoucí napětí kolem technologických dodávek. Pro investory to znamená, že i přes rekordní maxima v USA zůstává globální prostředí plné nejistot a dynamických změn.
