Asijské akciové trhy se ve středu obchodovaly bez jasného směru, přičemž většina indexů oscilovala mezi stagnací a mírným poklesem. Investoři totiž zůstávají v napětí kvůli opětovné rétorice bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil dalšími dovozními cly, tentokrát zaměřenými na měď a farmaceutické výrobky. Zároveň byly zveřejněny smíšené údaje o inflaci v Číně, což jen přililo olej do ohně obav o vývoj globální ekonomiky.
Napětí na trzích navázalo na utlumené obchodování v USA, kde Wall Street vykazovala slabou aktivitu. Trump během týdne rozeslal dopisy několika klíčovým ekonomikám, ve kterých naznačil záměr uvalit vysoká cla na jejich zboží dovážené do Spojených států. Ačkoli zároveň oznámil odložení účinnosti cel z 9. července na 1. srpna, trhy to uklidnilo jen částečně. Investoři v Asii vyčkávají, zda tento časový prostor umožní uzavřít obchodní dohody, nebo půjde pouze o zdržovací taktiku.
Nejistota byla znát napříč regionem. Index Nikkei 225 v Japonsku zůstal prakticky beze změny, zatímco širší index TOPIX přidal 0,3 %. V Jižní Koreji rostl KOSPI o 0,2 %, avšak šlo o velmi opatrný růst, který spíše reflektoval snahu investorů neztratit pozici před dalšími kroky USA. Australský index ASX 200 naopak klesl o 0,3 %, a to kvůli dvěma faktorům: Trumpova hrozba cel na měď dopadla na těžařské akcie a centrální banka RBA překvapivě nezměnila úrokové sazby, přestože trh očekával jejich snížení.
Zklamání přišlo i z Číny. Přestože spotřebitelská inflace v červnu mírně vzrostla a překonala očekávání, její úroveň zůstává celkově nízká. Vládní dotace a nákupní akce v rámci elektronického obchodu sice dočasně podpořily ceny, ale analytici z Capital Economics upozorňují, že tento efekt je dočasný a pravděpodobně v následujících měsících vyprchá. Více než samotné číslo tak trhy zneklidnilo vědomí, že Čína nadále čelí riziku deflace, které ohrožuje domácí poptávku i zisky firem.
Větší znepokojení přinesla inflace indexu cen výrobců, která klesla více, než se čekalo, a zaznamenala již 33. měsíc poklesu v řadě. Jedná se o nejhorší výsledek od července 2023. Tento pokles potvrzuje, že se čínští výrobci nadále potýkají s nízkou domácí i zahraniční poptávkou – zejména kvůli stávajícím a plánovaným americkým clům na čínské zboží. Čínská vláda ve své reakci varovala USA, že další zpřísnění může obnovit obchodní válku, která by měla dopady daleko za hranicemi obou zemí.
Z regionálních trhů se Hongkongský index Hang Seng propadl o 0,9 %, což reflektovalo nervozitu investorů z dopadů cel na obchod s Čínou i samotné město, které slouží jako hlavní brána pro mezinárodní kapitál do pevninské Číny. Naproti tomu čínské indexy Shanghai Composite a CSI 300 mírně vzrostly o 0,2 %, což je však spíše známkou technické korekce než skutečného oživení důvěry.
Zajímavý vývoj nastal v Singapuru, kde index Straits Times přidal 0,2 %. Investoři zde reagovali na relativní stabilitu domácího prostředí a absenci přímého ohrožení celními opatřeními. Indický index Nifty 50, zastoupený skrze Gift Nifty Futures, zůstal beze změny. Indie zatím nebyla zahrnuta do první vlny Trumpových dopisů, což vyvolává spekulace, že Washington a Nové Dillí by mohly být blízko obchodní dohodě.
Navzdory těmto dílčím pozitivním signálům zůstává celkový sentiment na asijských trzích opatrný. Kombinace globální politické nejistoty, přetrvávající deflace v Číně a měnících se očekávání ohledně měnové politiky způsobila, že se obchodníci drží při zemi. Zatímco některé trhy, jako Jižní Korea nebo Singapur, vykázaly drobný růst, širší asijský region se i nadále pohybuje v úzkém cenovém pásmu, což signalizuje přetrvávající nervozitu a vyčkávací strategii.
V nadcházejících dnech budou trhy bedlivě sledovat, zda Trumpova administrativa skutečně přistoupí k implementaci oznámených cel, nebo zda dojde k diplomatickému obratu. Důležitá bude i další statistika z Číny a rozhodnutí tamní vlády, zda podpoří spotřebu novými stimuly. Vzhledem k rozsahu rizik se však zdá, že kolísavý a nejistý vývoj na trzích bude pokračovat i v dalších týdnech.
