Asijské akciové trhy ve středu oslabily poté, co dva dny po sobě zaznamenaly výrazné zisky. Na náladě investorů se podepsaly zejména ztráty v technologickém sektoru, slabý výkon na Wall Street a opatrnost ohledně budoucí politiky nové japonské premiérky Sanae Takaichi. Zároveň se investoři zaměřili na nejnovější japonské obchodní údaje, které ukázaly smíšený obraz tamní ekonomiky.
Na amerických trzích skončila předchozí seance smíšeně – index NASDAQ Composite klesl kvůli výprodejům technologických gigantů, zatímco S&P 500 zůstal téměř beze změny. Dow Jones Industrial Average dokázal mírně posílit díky lepším výsledkům některých průmyslových firem. Futures na hlavní americké indexy se ve středu ráno (v 02:55 GMT) obchodovaly prakticky beze změny, což naznačovalo pokračující opatrnost investorů po celém světě.
Japonské obchodní údaje a politika nové premiérky Takaichi
Investoři se soustředili na čerstvě zveřejněné obchodní údaje Japonska, které ukázaly první nárůst exportu po pěti měsících, avšak výsledek nedosáhl očekávání trhu. Import naopak prudce vzrostl, což vedlo k nečekanému obchodnímu deficitu ve výši 234,6 miliardy jenů (1,54 miliardy dolarů). Analytici z ING uvedli, že i přes slabší export do USA zůstává globální poptávka vůči Japonsku solidní. „Slabost amerického exportu byla více než kompenzována silnou poptávkou ze zbytku světa,“ napsali ve své poznámce.
Japonsko se zároveň dostalo do centra pozornosti kvůli politické změně. V úterý byla oficiálně jmenována Sanae Takaichi, která se stala první ženou v čele japonské vlády. Její kabinet tvoří 19 členů, včetně ministra financí Satsukiho Katayamy, ministra zahraničí Toshimitsu Motegiho a ministra obrany Shinjiro Koizumiho. Premiérka oznámila, že hodlá oživit ekonomickou strategii Abenomics, zaměřenou na fiskální stimuly, hospodářskou bezpečnost a strukturální reformy.
Investoři však zůstávají obezřetní. Přestože Takaichi slibuje pokračování prorůstové politiky, Japonsko se potýká s extrémně vysokým veřejným dluhem, který přesahuje 260 % HDP. „Bude muset čelit řadě výzev, včetně inflačních tlaků, regionální geopolitické nestability a domácí politické nejistoty,“ uvedli analytici ING.
Japonský index Nikkei 225 po dosažení rekordního maxima v předchozí seanci (49 945,5 bodu) klesl o 0,5 % na 49 066,75 bodu. Širší TOPIX se držel mírně výše, což naznačuje, že část investorů nadále věří v odolnost japonských akcií.
Napětí mezi USA a Čínou zvyšuje nervozitu na trzích
Kromě vývoje v Japonsku ovlivňují asijské trhy také globální geopolitické faktory. Napětí mezi Spojenými státy a Čínou opět vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává „dobrou obchodní dohodu“ se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, ale zároveň připustil, že schůzka se nemusí uskutečnit. Takové výroky obnovily obavy z obnovení celní války a strategických třenic mezi oběma největšími ekonomikami světa.
Na čínských trzích se tento vývoj okamžitě projevil. Shanghai Shenzhen CSI 300 klesl o 0,2 % a Shanghai Composite rovněž mírně oslabil. Hongkongský Hang Seng ztratil 0,5 % a subindex Hang Seng TECH, který zahrnuje velké technologické společnosti jako Tencent či Alibaba, klesl o 0,8 %.
Regionální přehled a dopad obchodní nejistoty
V ostatních částech Asie byl vývoj smíšený. Australský S&P/ASX 200 klesl o 0,9 %, což odráželo oslabení komoditního sektoru, zatímco singapurský Straits Times Index zůstal téměř beze změny. Naopak jihokorejský KOSPI vzrostl o 0,4 % a udržel se poblíž rekordních hodnot díky silné výkonnosti polovodičového průmyslu.
Pozornost investorů se upírá také na pátek, kdy budou zveřejněna americká data o indexu spotřebitelských cen (CPI). Tato čísla by mohla naznačit další kroky Federálního rezervního systému (Fed) při nastavování měnové politiky, a tím ovlivnit i globální sentiment. Vyšší než očekávaná inflace by mohla podnítit přehodnocení očekávání ohledně snižování sazeb, což by se mohlo promítnout i do asijských měn a akcií.
V Indii se nálada naopak zlepšila. Futures na Nifty 50 vzrostly před otevřením trhu o 0,2 % poté, co list The Mint informoval, že Indie a Spojené státy se blíží k uzavření dlouho očekávané obchodní dohody, která by mohla snížit cla na indický export z 50 % na přibližně 15–16 %. Taková dohoda by mohla posílit indickou ekonomiku a zároveň podpořit širší stabilizaci obchodních vztahů v regionu.
Celkově tak asijské trhy vstoupily do středy s opatrným tónem – technologické ztráty, nové politické změny v Japonsku a napětí mezi USA a Čínou zvyšují volatilitu a nutí investory přehodnocovat svá rizika.
