Napětí na Blízkém východě opět výrazně zasahuje globální finanční trhy. Asijské akcie ve čtvrtek klesly poté, co ceny ropy prudce vzrostly a znovu se přiblížily hranici 100 dolarů za barel. Investoři reagovali na nové zprávy o útocích na ropné tankery v Perském zálivu a obavy z další eskalace konfliktu mezi Íránem, Spojenými státy a jejich spojenci.
Vývoj na trzích začal již během asijské obchodní seance, kdy futures na americké akciové indexy rovněž oslabily. Investoři tak reagovali nejen na geopolitické napětí, ale také na rostoucí ceny energií, které mohou mít významné dopady na inflaci a celkový vývoj světové ekonomiky.
Hlavním tématem čtvrtečního obchodování byl opět trh s ropou. Ceny této klíčové komodity vzrostly během ranního obchodování o více než sedm procent. Impulsem byly zprávy o útoku na dva mezinárodní ropné tankery v severní části Perského zálivu poblíž iráckých a kuvajtských vod. Podle některých regionálních médií byl útok přičítán Íránu, což zvýšilo obavy, že by konflikt mohl zasáhnout strategické energetické trasy.
Ropa tak pokračovala v extrémně volatilním vývoji, který trhy sledují již několik dní. Na začátku týdne se ceny ropy krátkodobě dostaly téměř k úrovni 120 dolarů za barel, než část zisků odevzdaly. Nyní se však znovu přiblížily psychologicky důležité hranici 100 dolarů za barel.
Dalším faktorem, který podporoval růst cen ropy, byly zprávy o dalších útocích na obchodní lodě proplouvající Hormuzským průlivem. Tento úzký námořní koridor patří mezi nejdůležitější přepravní trasy pro globální energetický trh. Přibližně pětina světových dodávek ropy totiž prochází právě touto oblastí.
Jakékoli narušení dopravy v Hormuzském průlivu proto vyvolává okamžitou reakci komoditních trhů. Investoři se obávají, že by omezení přepravy mohlo výrazně snížit dostupnost ropy na světových trzích a vyvolat další prudký růst cen.
Situaci navíc vyostřují i politická prohlášení. Írán v posledních dnech varoval, že pokud se konflikt dále vyhrotí, ceny ropy by mohly vystoupat až k hranici 200 dolarů za barel. Takový scénář by podle ekonomů představoval výrazný šok pro globální ekonomiku.
Rostoucí ceny ropy okamžitě zasáhly také akciové trhy v Asii. Japonský index Nikkei 225 během čtvrtečního obchodování klesl přibližně o dvě procenta. Širší index TOPIX oslabil o zhruba 1,6 procenta. Investoři se obávali, že dražší energie mohou negativně ovlivnit hospodářský růst i firemní zisky.
Podobný vývoj byl patrný i v dalších částech regionu. Jihokorejský index KOSPI oslabil přibližně o 1,1 procenta, zatímco australský index S&P/ASX 200 klesl asi o 1,7 procenta. Energetické společnosti sice z vyšších cen ropy profitují, ale většina ostatních sektorů je naopak citlivá na růst nákladů spojených s energiemi.
Negativní nálada zasáhla také čínské trhy. Index Shanghai Composite klesl zhruba o 0,2 procenta, zatímco index Shanghai Shenzhen CSI 300 odepsal asi 0,6 procenta. Hongkongský index Hang Seng během dne oslabil přibližně o 1,1 procenta.
Mírnější pokles zaznamenaly také některé další regionální trhy. Singapurský index Straits Times Index ztratil přibližně 0,3 procenta. Futures navázané na indický index Nifty 50 během asijského obchodování klesly asi o 0,7 procenta.
Investoři se nyní obávají především dopadů vyšších cen ropy na inflaci. Dražší energie totiž často vedou k širším cenovým tlakům v ekonomice, což může centrálním bankám zkomplikovat jejich měnovou politiku. V posledních letech se totiž centrální banky snaží najít rovnováhu mezi kontrolou inflace a podporou ekonomického růstu.
Pokud by ceny ropy zůstaly dlouhodobě na vysokých úrovních, mohlo by to podle analytiků přinutit centrální banky udržovat úrokové sazby na vyšších úrovních delší dobu. To by mohlo negativně ovlivnit finanční trhy i investiční sentiment.
Velká pozornost investorů se proto nyní soustředí na makroekonomická data ze Spojených států. V pátek bude zveřejněn index cen osobních spotřebních výdajů PCE, který je preferovaným ukazatelem inflace amerického Federálního rezervního systému.
Tento údaj může investorům poskytnout další vodítka ohledně budoucího vývoje měnové politiky v největší světové ekonomice. Pokud by inflace zůstala vyšší, než trhy očekávají, mohlo by to posílit očekávání, že úrokové sazby zůstanou na zvýšených úrovních delší dobu.
Geopolitické napětí na Blízkém východě tak v současnosti zůstává jedním z hlavních faktorů, které určují vývoj globálních finančních trhů. Investoři budou v následujících dnech pečlivě sledovat nejen další vývoj konfliktu, ale také reakce energetických trhů a centrálních bank.
